Poslední dobou nám to na blogu fičí „skvělými“ a údernými výrazy. Drž hubu, stádo, ovce apod. Kdyby některá slova nebyla dle etického kodexu zakázána, tak by se v titulcích mnohých blogů, objevila určitě také.
Vždyť články typu: Copak jste bez mozku, vy prasata?, Já vám na to zvysoka s*ru, Nevolte toho parchanta, Magor na Hrad apod., přímo burcují některé čtenáře k otevření. Také si hodně lidí všímá zajímavého fenoménu. Čím drsnější titulek a nekompromisní obsah, i když často zkomolený či manipulativní, rovná se vysoká karma.
Můžete mě klidně osočovat, že truchlím po vysoké karmě, a proto píšu tento článek. Díky Bohu, už ne. Každého blogera vysoká karma potěší a stejně tak i čtenost jeho článku. Pokud však chce sdělit jiný názor než je většinový, tak musí malou karmu klidně i vítat. Během probíhajících voleb hlavy státu, jsem si všimla jedné věci. Velice často nedokážeme respektovat názor jiného člověka, aniž bychom ho uráželi, častovali různými nadávkami či označovali jako davovou ovci.
Demokratická společnost, je společnost o respektu k jinému názoru druhého, bez potřeby do něj tlouct nadávkami či ho lidsky shazovat. Nemluvím teď o bulvárním tisku, ten má bohužel jiné zákonitosti i praktiky.
Nevolila jsem toho, ani onoho, ani tu či tamtoho. Můžu však respektovat jejich jiné názory.
Blog idnes už je určitou komunitou. Někteří z nás sdílejí na facebooku své názory, články či osobní bolístky. Myslím, že je to fajn, když je vidět, že za těmi rozdílnými blogovými názory jsme pořád lidé se svými radostmi i starostmi jako ostatní.
Trochu se však bojím toho blogerského trendu zvyšovat hrubost a urážky v titulcích a na blozích.
Všichni víme, co dokáže správně zvolený titulek, ale myslím, že dobrý bloger dokáže použít i korektní spisovnou češtinu, aby upozornil na své názory a myšlenky.
Pojďme být těmi dobrými, kteří píší s nadšením i respektem ke svým čtenářům. Nebuďme hulváty, které uspokojí jen šokující titulek a vysoká karma.
