Bloger blogeru vlkem, aneb diskutovat pořád neumíme..

Vždycky mě překvapí, kolik zloby, nenávisti a urážek dokáží někteří blogeři napsat. Nemyslím jen ve článcích, ale hlavně v diskusích.

Já to mám docela jednoduché. Psát mě baví, vím, že se mohu pořád zlepšovat a pokud mě zaujme téma jiného blogera, tak si ho přečtu. Pokud se v diskusi vyjádřím, tak k obsahu článku a ne k osobě blogera. Nezačínám analyzovat, že jeho psaní je blbé či nejhorší na zemi, neřeším, jestli má manželku, děti či dobře vydělává. Ani nesoudím, pokud půjde volit Miloše nebo Karla.

Zajímá mě čistě obsah článku. Pokud si myslím, že některý názor je až moc hraniční a můj opačný, tak o tom třeba napíšu blog. Nechápu však blogery, kteří pod mými články skučí, že je jsem falešná, růžová nebo modrá ač mě v životě nepotkali a z mých článků je toho moc očividně nezajímá. A rozdávají osobní rady zdarma. Pište, nepište, smějte se, plačte apod.

Měla jsem o blogu idnes docela vysoké názory. Nemusíme ve všem spolu souhlasit, ale píšeme, protože nás to baví.

Bojím se, že někteří blogeři nepíší v diskusích jen své názory, ale chtějí to druhému prostě nandat. Proč? To nevím. Z mindráku, falešného ega, potřeby dostat někoho „rádoby do kouta“, něco si dokázat a mít za každou cenu navrch. Vím, že jsou volby a to, co začalo plynout z některých lidských úst je velice přízemní, ale přece jenom jsem takový primitivismus na blogu idnes nečekala.

Některé mé kritiky nechápu. Vadí vám mé články? Tak je nečtěte. Mně to nevadí. Aspoň mě ušetříte těch plytkých osobních nadávek v diskusích. Kritizovat je vždy jednoduché. Jednodušší než něco napsat nebo respektovat jiné „psavce“. Všichni jsme docela čitelní. Někdo píše jen o sobě. Jiný o politice. Někdo je jen optimista, jiný nenávidí celý svět. Pokud mě články těchto lidí neosloví, tak je prostě nečtu. Nenadávám jim, aby si našli jinou práci apod., prostě je neurážím.

Psaní mě baví, ale dohadovat se s lidmi, kteří nechtějí diskutovat, ale jenom mrskat slovním bičem a vzájemně si to nandávat, mě nebaví.

Do odvolání ruším své diskuse a doufám, že si někteří „diskutéři“ začnou řešit své problémy a mindráky jinak.

Podle diskusí se prý pozná jak uvědomělý a moudrý národ jsme. No, podle mě, jsme na tom zatím dost špatně.