U Bárty je párty!

Být poslankyní Parlamentu České (to je důležité) republiky je super věc. A ještě lepší to je, když váš šéf je narcis se spasitelskými sklony, který nosí po kapsách miliony korun v hotovosti, a je ochoten vám kdykloliv pomoci, když to potřebujete. Stačí zkrátka přijít, svěřit se se svými problémy a pěkně poprosit. To mají narcisové rádi. Dostat se do PČR (nehledejte v tom žádné sprosté zkratky) není žádná velká věda – zatímco u jiných firem vás bez praxe nechějí vzít, poslankyní se můžete stát raz dva hned po škole - stačí mít dekolt a odvahu na to, abyste byla schopná nafotit jakžtakž erotické fotky (nejlépe v černých punčoškách na záchodové míse) pro účely propagačního kalendáře dané politické strany.

Je dobré, když ta vaše strana bude mít dobře propracovanou marketingovou strategii, a kromě kalendáře bude mít například i maskota. Maskot v podobě VeVerky je ideální, v minulosti se ale osvědčil i křeček.

Dnešní doba je hodně moderní a pokročilá, a dělat politickou kariéru už zdaleka nemusí být taková nuda, jak byste si mohli myslet. Po pracovní době se všechno teprve rozjíždí a celá ta dřina v Parlamentu dostává ten správný rozměr. Nejedná se sice o velkolepé večírky v Berlusconiho stylu, ale taková „párty u Bárty“ má taky něco do sebe.

Problém je trochu v tom, že když zazní v poslaneckém klubu heslo "u Bárty je párty", člověk nemá moc na výběr a prostě tam musí jít, jinak by dostal černé puntíky. Další z nepříjemností je, že u vstupu projdete důkladnou prohlídkou, za kterou by se nemuseli stydět ani na letišti JFK v New Yorku. Taky vám zabaví mobilní telefon, abyste si z večírku nemohli pořizovat žádné záznamy; nezbývá vám tedy, než si namontovat tajnou kameru někam do dekoltu, pokud byste si to chtěli před spaním ještě jednou v klidu přehrát. Taky mi teda trochu vadí to, že se tam nalévá výhradně sekt. Přemýšlela jsem nad tím, proč to tak je, ale asi to bude proto, že oni si ti sektáři myslí, že to je stylové nebo co. Mně to teda příjde spíš trapné a hlavně mi ty bublinky lezou hrozně rychle do hlavy a plácám pak strašné nesmysly. Minule jsem takhle někomu nakecala, že moje blond vlasy jsou přírodní, a přitom to vůbec není pravda! Ale jinak jsou párty u Bárty super, člověk se tam vždycky dozví hrozných Věcí Všelijakých, odcházíte s čistou (někdo by řekl vypláchlou) hlavou a dobře se vám po tom spí..

Práce v PČR s sebou přináší spoustu dalších zaměstnaneckých bonusů, které v jiných firmách, které si musí vydělat samy na sebe, zaměstnanci nemají. Do práce můžu jezdit sockou zadarmo a presso za sedm korun si nikde jinde v Praze, než v naší poslanecké kantýně, taky nekoupím. Ne že bych sockou jezdila a to levné kafe pila, ale je fajn to mít. Nejlepší na té práci je, že si nemusím stříhat nehty ani mýt a žehlit vlasy – prostě si zajdu na manikúru a do kadeřnictví, nechám si to proplatit z příspěvku na reprezentaci, a je to, žádný stres.

Napadá mě snad jen jedna věc, před kterou bych vás chtěla varovat, než vstoupíte do PČR: dávejte si pozor, ke které partičce se přidáte. Hrozí totiž riziko, že u některých členů se můžou vyskytnout vši, nebo taky blechy. Mně se dokonce stalo, že jsem našla v ložnici štěnici! Vůbec nechápu, jak se tam dostala, ale řeknu vám, nebyl to vůbec příjemný zážitek, celá jsem se z toho roztřásla!

To si pak člověk fakt musí rozmyslet, jestli mu všechny ty výhody vůbec stojí za to.. Ale já myslím, že jo - každopádně zkušenost je to k nezaplacení a ničeho nelituji!