Co všechno musí moderní matka pořídit, aby měla klidné spaní?

Rodit se sice v nejbližší době nechystám, zato o dětských elektronických chůvičkách, a jiných potřebných pomůckách moderní matky, vím naprosto všechno. V lednu by nás totiž měl poctít svým příchodem (přílezem?) na svět první potomek mojí sestry. Už se na něj moc všichni moc těšíme, a protože se blíží Vánoce, jako spořádaná tetka jsem začala přemýšlet, co by se tak tomu nenarozenému stvoření mohlo do prvních pár měsíců života hodit.

Moc mě toho ze začátku nenapadalo – co by tak takové mimino mohlo potřebovat kromě plínky, autosedačky, kočárku a prsa? Vrhla jsem se tedy s vervou budoucí tety na maminkovské weby a fóra, abych posbírala zkušenosti zasloužilých matek a nestačila jsem zírat, co všechno si musí dnešní zodpovědná matka pořídit, aby měla jistotu, že udělala maximum pro bezpečí, pohodlí a hygienu svého dítěte.

Kromě elektronické chůvičky, což je taková náhradní matka v podobě vysílačky, která přenáší zvuk, případně i obraz z pokoje, kde je dítě, je dneska moderní pořídit také monitor dechu, který začne řvát, když vaše dítě přestane dýchat. Na následky syndromu náhlého úmrtí kojence údajně zemřou každé tři miminka z tisíce. To si přece žádná zodpovědná matka nevezme na triko a pořídí pro jistotu ten nejdražší (v domnění, že je nejspolehlivější) monitor za několik tisíc korun.

Aby matka měla jistotu, že se její dítko nenadýchá doma žádného sajrajtu, musí dále pořídit čističku vzduchu, a pro jistotu taky zvlhčovač vzduchu. Drobnosti typu anatomického polštářku proti deformování hlavičky nebo dynamické silikonové šidítko, které zaručí zdravý vývoj zubního patra a dásní dítěte, si snad může dovolit úplně každý. Vůbec mi nejde do hlavy, jak jsme to bez těchto udělátek tenkrát všichni přežili ve zdraví.

Když jsem zjistila, že se v těch všech pomůckách začínám trochu ztrácet, a došlo mi, že po Ježíškovi nemůžu chtít zase všechno, dospěla jsem k závěru, že se na to musí jít trochu chladnokrevně, a určité věci bude potřebovat. Takže, bez monitoru dechu to budeme muset asi pro tentokrát risknout, na přebalovací podložku taky kašlu (stačí stůl a deka, ne?), stejně tak považuju za zbytečnost parní sterilizátor lahví (stačí vyvařit lahvičky na sporáku v kastrůlku) nebo váhu pro miminko (nevím, co je špatného na váze kuchyňské). Elektronickou chůvičku ale ráda pořídím. Třeba se mi koneckonců bude taky jednou hodit – napadá mě spousta způsobů, jak by se dala využít i bez miminka – je to přece ideální nástroj na domácí stalking – můžu třeba z postele v ložnici sledovat, co dělá Muž v obýváku. Nejnovější chůvičky umí dneska už kde co – např. hrát dítěti ukolébavky. Třeba si tu chůvičku budu moct nějak vycvičit, např. že když Muž otevře na internetu porno, chůvička mě upozorní hlasitým zvukovým signálem.

Každopádně určitě nemá cenu na chůvičkách šetřit, čím dražší, tím lepší – jde přece o život.

A tak nezbývá než dodat: přála bych si být majitelkou chůvičkárny...