Václav Klaus podepsal, i když nesouhlasí s obsahem LS.

Prohlášení prezidenta republiky k rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. listopadu 2009 1) Rozhodnutí Ústavního soudu jsem očekával a respektuji ho, i když s jeho obsahem i zdůvodněním zásadně nesouhlasím.

2) Nemohu souhlasit s jeho formou, tedy s jeho právní kvalitou. Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců. Je to vidět i na zcela neadekvátním konfrontačním způsobu zpracování i prezentace tohoto nálezu.

3) Především však nemohu souhlasit s jeho obsahem, neboť vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem. Tato změna – pro dnešek i pro budoucnost – legitimizuje snahy té části naší veřejnosti, které není věc naší národní a státní existence lhostejná a která se s tímto výsledkem nechce smiřovat.

4) Nemohu respektovat, aby Ústavní soud formuloval povinnost prezidenta republiky tuto (i kteroukoliv jinou) mezinárodní smlouvu ratifikovat „bez zbytečného odkladu“ s odkazem na zákon o Ústavním soudu. To je zákon, který se zabývá činností Ústavního soudu, nikoli oprávněními prezidenta republiky, která jsou dána jen a jedině Ústavou.

5) Sděluji, že jsem Lisabonskou smlouvu dnes v 15 hodin podepsal.

Václav Klaus, Pražský hrad, 3. listopadu 2009

Převzato ze stránek www.klaus.cz.

Lubomír Zaorálek, takto místopředseda a hlásná trouba ČSSD, prohlásil: "Tak trochu mi spadl kámen ze srdce, protože jsem v německých médiích četl, že EU trpí reformní zácpou. Nyní můžeme konečně přejít k jiným tématům, reforma institucí je téma, které se snad nebude delší dobu řešit. Zkrátka pryč od ústavní a Lisabonské smlouvy k důležitým lidským věcem, Evropa potřebuje opravit reputaci a ukázat, že je tu pro lidi."

Musíme jen doufat, že po té zácpě nedostanou další procesy v EU podobu průjmu. Důležité je, že je tu podle Zaorálka EU pro lidi. Proto je nutné co nejdříve provést volbu a korunovaci evropského prezidenta a jeho ministra pro zahraniční věci, aby měl lid Evropy konečně své vůdce. Americký prezident Obama již touží navazovat kontakty s velkou Evropou bez toho, aby se mu neustále motali pod nohami nějací podřadní jedinci jako je na příklad Merklová či Sarkozy a jiní podlidé. O osudu celého lidstva přece nemohou rozhodovat nějaké sumity či srazy kdesi v OSN. Budou na to napříště stačit jen tři osoby: americký prezident, evropský takyprezident a čínský komunistický vůdce. Ostatní budou muset držet hubu a krok.

Zajímavý je výsledek jedné z mnoha anket: Souhlasíte s Klausem, že ČR přestane být kvůli Lisabonské smlouvě suverénním státem? ANO 15099 hlasů, NE 9408.
Nebo jiná anketa: Přivítali jste, že Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu? ANO 57% NE 43%. Hlasovalo 512 čtenářů.
Jeden z anonymních diskutérů na jiném místě napsal: Pokud Klaus nesouhlasil tak neměl podepisovat a měl odstoupit. Ale podepsal a neodstoupil, protože není chlap ale srab, aby si uchoval prezidentský úřad, přestože podle jeho přesvědčení jsme ztratili suverenitu. Takto se chová jako prezidenti Hácha,Beneš a Svoboda, kteří nesouhlasili a podepsali. Jak to dopadlo všichni víme. K tomu není co dodat.

Obyvatelé Česka jsou tedy opět rozpolceni ve svých názorech na budoucí vývoj. Pesimisté prorokují, že v krátké době během několika desítek let dojde k zániku kmenů Čechů, Moravanů a Slezanů s katastrofálními důsledky. Před poněmčením se uchrání snad jen přijetím angličtiny jako mateřského jazyka. Optimisté takovou vizi vítají a konstatují, že pokud něco v české kultuře stojí za zmínku, byla tato díla již stejně přeložena do angličtiny. Příkladem nám mohou sloužit Švédové, kteří si sice svůj starodávný kostrbatý jazyk ještě stále pěstují, ale angličtina se pro ně stala bránou do světa.

A co bude za padesát let? Evropa a nejen ta bude mít jiné starosti. Dojdou zásoby uhlí a prudce poklesne produkce ropy. Dnešní noví "eurovesničané" budou na svých zahrádkách v okolí měst místo tůjí pěstovat zelí, červenou řepu a brambory podle vzoru Britů, kteří se tak v době druhé světové války zachránili před hladem. Možná si budou i kopat zemljanky, aby nezmrzli. Ve světle takové perspektivy je nějaká Lisabonská smlouva jen bezvýznamný cár papíru.