Co mají společného Curych, Rotterdam, Mnichov, Chicago a České Budějovice? Není to hospoda Masné krámy, ani náměstí do čtverce.
Co mají společného Curych, Rotterdam, Mnichov, Chicago a České Budějovice? Není to hospoda Masné krámy, ani náměstí do čtverce. V těchto městech vystavoval v uplynulých dvou letech britský výtvarník Liam Gillick. Jeho instalace, grafiku a nástěnné malby bylo možné spatřit v curyšské Kunsthalle, Witte De With Center for Contemporary Art v Rotterdamu, v mnichovském Kunstverein, v Museum of Contemporary Art v Chicagu – a Domě umění v Českých Budějovicích. Liam Gillick představuje mezi umělci světovou ligu. Nutí přemýšlet, vtahuje návštěvníka výstavy do zvláštního světa vztahové estetiky. To, že vystavuje v Budějovicích, je asi na stejné úrovni, jako kdyby na fotbalový stadion na Střeleckém ostrově přijel Arsenal (což se ovšem nikdy nestane). Podpora umění něco stojí, podpora sportu ale také. Ve veřejném prostoru má obojí určitě svou roli. Výstavní síň v Domě umění možná nemá závratnou návštěvnost (to ale zmíněný fotbalový stadion také ne), dává však o sobě vědět kvalitou svého promyšleného programu. Spoluvytváří obraz města. Je skutečně nutné ušetřit milion? Nebo jde o prodej domu na náměstí? A nedalo by se ušetřit jinde? Nebo najít pro galerii nové prostory? Když teď skončí, už se zřejmě nikdy neobnoví. A v prezentaci výtvarného umění se v Českých Budějovicích bude hrát nanejvýš krajský přebor.
