Není vždy výhodou mít všechny hráče odChovance

Je teprve začátek sezóny, ale mě už začíná děsit, jakými výkony a výsledky se moje milovaná Sparta prezentuje. Ne, že by to po herní stránce byla v minulém ročníku nějaká dechberoucí paráda, ale aspoň se dělaly výsledky. Hrálo se sice vzadu na nulu, ale letos je to vpředu na nulu. Je teprve start sezóny, ale mě už začíná děsit, jakými výkony a výsledky se moje milovaná Sparta prezentuje. Ne, že by to po herní stránce byla v minulém ročníku nějaká dechberoucí paráda, ale aspoň se dělaly výsledky. Hrálo se sice vzadu na nulu, ale letos je to vepředu na nulu.

Ačkoliv máme za sebou teprve třetí ligové kolo, dvě prohry a jedna tak tak výhra nad Slováckem mě nějakým klidem nenaplňují. Mimo to, zápas s Poznaní mě kromě posledních dvaceti minut o sparťanské suverenitě taky nepřesvědčil. Kde se ovšem stala chyba? V předsezónním rozhovoru jsem se od generálního manažera, hlavního trenéra a bůhví, co ještě pan Chovanec je dozvěděl, že způsob hry není 4-5-1, jak se zdá, nýbrž 4-3-3, tedy daleko ofenzivnější. Proto jsem logicky očekával větší útočnou aktivitu, která bude dozajista znamenat spoustu gólů. Buď jsem moc náročný, nebo mi nepřijde normální s takto deklarovanou taktikou vítězit o gól, když už se vyhrát podaří. Nepočítám 1.předkolo LM, kde mi soupeř připadal spíš jako domluvený sparingpartner. Rozhodně jsem však nepočítal s prohrou v Hradci a dnes v Budějovicích. Je pravdou, že valná část základní sestavy dostala volno, ale trochu bláhově počítám s tím, že hráči na lavičce mají být v tyto momenty adekvátní náhradou. Vždyť mají smlouvu v největším českém klubu. Možná to právě bude tím, že stačí tuhle smlouvu mít. Proč se snažit, když si stejně nezahrajete? To je myšlení na facku. Zrovna letos tito věčně talentovaní mladíci (Zeman, Vacek a jim podobní) mají možnost zatím třeba jen v lize dokázat, že něco umí. Tak buď se jim nechce a nemají ve Spartě co dělat, anebo neumí a nemají tam co dělat tím tuplem. Je ubohé se vymlouvat na absenci Tomáše Řepky, který Volešákovi popřál hodně štěstí v jeho novém angažmá a přitom ho, jak se to dělává, poplival. I kdyby dneska hrál, třeba bychom neinkasovali, ale stejně by to byla jen bezbranková plichta. Na Spartu je to podle mého názoru málo.
Pan Chovanec zase vyprávěl něco o tom, že to vypadalo, jakoby se jeho svěřenci báli hrát. Já se tedy nikdy jít do práce nebál. Třeba k zubaři, to jo, ale do zaměstnání? Dál jsem se dozvěděl, že gól jde na vrub taktické chybě. A čemu jde na vrub, že branku nedokážeme vstřelit? Je to tím, že to hráči neumí nebo čím? Nechci se dostat do fáze ubuleného slávisty, jen se ptám, kde se stala chyba? Docela chápu jen lehké doplnění kádru a za příchod Marka Matějovského jsem moc rád, ale když vidím mladíky, které si pořídil Baník, trochu se bojím příštího víkendu, kdy nám je na Letnou přivezou ukázat.
Zkrátka a jednoduše, někde je něco špatně a myslím si, že muž mnoha tváří a funkcí by s tím měl začít něco dělat.

Ačkoliv máme za sebou teprve třetí ligové kolo, dvě prohry a jedna tak tak výhra nad Slováckem mě nějakým klidem nenaplňují. Mimo to, zápas s Poznaní mě kromě posledních dvaceti minut o sparťanské suverenitě taky nepřesvědčil. Kde se ovšem stala chyba? V předsezónním rozhovoru jsem se od generálního manažera, hlavního trenéra a bůhví, co ještě pan Chovanec je dozvěděl, že způsob hry není 4-5-1, jak se zdá, nýbrž 4-3-3, tedy daleko ofenzivnější. Proto jsem logicky očekával větší útočnou aktivitu, která bude dozajista znamenat spoustu gólů. Buď jsem moc náročný, nebo mi nepřijde normální s takto deklarovanou taktikou vítězit o gól, když už se vyhrát podaří. Nepočítám 1.předkolo LM, kde mi soupeř připadal spíš jako domluvený sparingpartner. Rozhodně jsem však nepočítal s prohrou v Hradci a dnes v Budějovicích. Je pravdou, že valná část základní sestavy dostala volno, ale trochu bláhově počítám s tím, že hráči na lavičce mají být v tyto momenty adekvátní náhradou. Vždyť mají smlouvu v největším českém klubu. Možná to právě bude tím, že stačí tuhle smlouvu mít. Proč se snažit, když si stejně nezahrajete? To je myšlení na facku. Zrovna letos tito věčně talentovaní mladíci (Zeman, Vacek a jim podobní) mají možnost zatím třeba jen v lize dokázat, že něco umí. Tak buď se jim nechce a nemají ve Spartě co dělat, anebo neumí a nemají tam co dělat tím tuplem. Je ubohé se vymlouvat na absenci Tomáše Řepky, který Volešákovi popřál hodně štěstí v jeho novém angažmá a přitom ho, jak se to dělává, poplival. I kdyby dneska hrál, třeba bychom neinkasovali, ale stejně by to byla jen bezbranková plichta. Na Spartu je to podle mého názoru málo.

Pan Chovanec zase vyprávěl něco o tom, že to vypadalo, jakoby se jeho svěřenci báli hrát. Já se tedy nikdy jít do práce nebál. Třeba k zubaři, to jo, ale do zaměstnání? Dál jsem se dozvěděl, že gól jde na vrub taktické chybě. A čemu jde na vrub, že branku nedokážeme vstřelit? Je to tím, že to hráči neumí nebo čím? Nechci se dostat do fáze ubuleného slávisty, jen se ptám, kde se stala chyba? Docela chápu jen lehké doplnění kádru a za příchod Marka Matějovského jsem moc rád, ale když vidím mladíky, které si pořídil Baník, trochu se bojím příštího víkendu, kdy nám je na Letnou přivezou ukázat.

Zkrátka a jednoduše, někde je něco špatně a myslím si, že muž mnoha tváří a funkcí by s tím měl začít něco dělat.