Chovanec se tváří, že je taky José

Skandál okolo nastoupení hráčů, kteří byli údajně zranění, tím pádem omluveni pro reprezentační zápasy, v přátelském utkání pražské Sparty dospěl do svého konce. Disciplinárka zasedla a udělila tresty. Jestli jsou přísné či mírné, ať si každý zhodnotí sám pro sebe. Každopádně se opět ukázalo, jak různorodý může být pohled na jednu a tu samou záležitost.

Vraťme se zpátky a zopakujme si, co se vlastně osudného 8.února stalo. Fotbalisté Sparty se před stíhací jízdou v lize a hlavně před dvojzápasem Evropské ligy proti anglickému FC Liverpool rozhodli absolvovat poslední část přípravy ve Španělsku, které je počasím i podmínkami pro fotbal neoddiskutovatelně lepším než naše luhy a háje. Zároveň je to i dost daleko od dění u nás, takže na Řepku a spol. neměly doléhat jakékoliv skandály, ať už z minulosti nebo čerstvě vyfabulované. Těžko bude španělský tisk řešit milostné avantýry letenského kapitána nebo diskutabilní gesto směrem ke slávistickým fanouškům, které si na lednovém halovém turnaji neodpustil útočník Kweuke. Protože i náš bulvár pochopil, že hráči úřadujícího mistra zřejmě nebudou mít jejich plátky posílány na soustředění a jejich webové stránky asi nepatří u fotbalistů v počítači mezi Oblíbené, nemá cenu do Sparty nějak rýt a snažit se ji nahlodat před důležitým zápasem s velikánem evropského fotbalu, Liverpoolem. Jediné zprávy, které tedy čtenář mohl vnímat byl příchod rychlonohého libereckého útočníka Keriče a narychlo upečený transfer Pekharta z Jablonce. V druhém případě si jde položit otázku, který „profík“ dokázal uzavřít smlouvu o půlročním hostování, aniž by zahrnovala dodatek o možném přestupu nastálo nebo alespoň procentuální podíl z velmi předpokládaného útočníkova přestupu do zahraničí. Přeci jenom o v tu chvíli druhého nejlepšího střelce ligy, který má ještě ke všemu jedenadvacet let a patří do základní sestavy reprezentační „21“, někdo mít zájem bude. Těžko říct, jaké má stále jablonecký boss Pelta na Letné slovo.

Kdo by však čekal, že skutečně kolem nejpopulárnějšího českého týmu bude klid, dostal pořádnou facku přímo od generálního manažera a trenéra Jozefa Chovance. Z odstupem času si i sparťanský lodivod musí drbat hlavu, co to vlastně vymyslel. Ve chvíli, kdy ho „ďábelský plán“ napadl zřejmě nabyl dojmu, že křestní jméno ho jaksi spojuje s jiným Josém, geniálním Mourinhem. Jedno spojení tu však najdeme i my. Když naposled portugalský kouzelník vymýšlel podvod s vykartováním svých hráčů v Lize mistrů, taky dostal přes prsty, nehledě na to, že si celý manévr špatně spočítal a plán nevyšel podle představ.

Tohle však Chovance ani nenapadlo a tak přichystal trik, který v prvotní fázi ještě vypadal dobře naplánovaný, ve finále však udělal ze všech zúčastněných podvodníky a hlupáky.

V osudný den měla Sparta nastoupit proti úřadujícímu mistru Ruska Zenitu Petrohrad. José Chovanec potřeboval otestovat svůj tým v plné síle a tak vzkázal trenérovi „21“ Dovalilovi, že Pekhart s Kadlecem jsou nastydlí a pro přátelský zápas reprezentace nepoužitelní a tu samou informaci poslal i na chorvatský svaz ohledně obránce Pamiče. Sám Kadlec se kvůli nutnosti zůstat na lůžku nezúčastnil ani předávání cen pro Fotbalistu roku a tak cenu pro český talent přebíral jen pomocí telefonického rozhovoru. Do teď by vše bylo v pořádku.

Den D. Sparťanský web ohlašuje, že z technických důvodů nebude zápas přenášet pomocí on-line zpravodajství, což normálně dělá, i když se hraje v Horní-Dolní. Zřejmě chyba ve spojení, řekne si fanoušek. Po zápase jde na internetu zjistit pozitivní výsledek Sparty, která poráží zraněními zdecimovaný Petrohrad 2:1. Střelci gólů jsou v první moment nová akvizice Abena a slovenský útočník Lačný, který je ve Spartě z nepochopitelných důvodů, jelikož za dva roky se ještě v soutěžním zápase nedokázal trefit. Po několika hodinách je už listina střelců poupravena a za autora obou branek označen záložník béčka Pavel Kadeřábek. To je sice také hodně zvláštní, ale proč by nemohl zazářit juniorský talent, obzvlášť, když se chce dostat do prvního týmu. Další den ráno je však všechno opět úplně jinak a z Kadeřábka se stává Kadlec. V první moment málokomu dojde, že jde o stejného Kadlece, kterého fatální nachlazení nepustí z postele.

Celá fraška má však teprve vyjít na povrch. Sparťanský mladík sice skóroval, ale ani zápis, který uvádí za střelce Kadeřábka nelže. Hráči si totiž prohodili dresy, lépe řečeno – tři nastoupili v triku někoho jiného. A co čert nechtěl, to je náhoda, jedná se o všechny tři marody, omluvené z mezistátních zápasů. Tady je něco špatně. Rychlostí blesku však přichází vysvětlení, kterým vedoucí mužstva omlouvá nepřítomnost dresů tří provinilců, protože nikdo nepočítal s tím, že se tak magicky dají dohromady a budou moci nastoupit. Kadlec se tak na devadesát minut stává zmíněným Kadeřábkem, Pekhart Kameruncem Abenou a Pamič záložníkem Podaným. Kdyby někdo trochu přemýšlel, mohlo ho napadnout, že ruský mistr si ze zápasu zřejmě bude pořizovat fotografie, když ne videozáznam. Tyto se pak stávají pro Spartu důkazem, že podváděla. Dětské výmysly, schovávaná před novináři a další následovalo. Manažer reprezentace Šmicer žádá tresty pro hráče v podobě zápasové stopky, Sparta v duchu hesla – nejlepší obrana je útok – dává bývalého slávistu k disciplinárce. Sama se však musí bát, jak u stejné komise dopadne, protože dokázala naštvat i předsedu svazu Haška, který prohlašuje, že z něj nikdo blbce dělat nebude.

José Ch. bere všechno na sebe a snaží se tým připravit na nejdůležitější dvojzápas sezony. Média mají o čem psát a Řepka, který je ve všem tentokrát skoro nevině se může bát i tří měsíců bez fotbalu. Přeci jenom jako kapitán podepsal zápis o utkání a tím podvod posvětil. Šéf letenských Křetínský běsní a dává trenérovi pokutu, kterou klub nezveřejňuje, ale mluví se o 200.000. Zhruba Chovancův měsíční plat, ale kdo by chtěl přijít o tolik peněz.

Blíží se zápas s Liverpoolem, další týden rozhodnutí disciplinárky. Utkání se povedlo, remíza s týmem Premier League i předvedená hra se dají pochválit. To samé už se nedá říct o následném výroku komise. Pekhart s Kadlecem nesmí nastoupit do dvou soutěžních utkání a manažer Chovanec se na lavičku nepodívá rekordních deset týdnů.

Zda to bude mít vliv na hru jeho týmu jde říct jen těžko. Stejně to kolikrát vypadá, že je na zápasech jen jako divák, byť s nejlepším místem, hned u trávníku. Vedení klubu si to nemyslí, takže podává proti trestu odvolání a opět se staví do pozice ublíženého. Myslí to vážně? Nebylo by po takové ostudě lepší držet ústa a krok?