Český hokejový tým na ZOH 2010 – kdyby …

Nemůžeme se na nic vymlouvat, ale … Kdybychom se nestěhovali do jiné arény na zápas s Lotyšskem v osmifinále … Kdyby rozhodčí pískal Ovečkinův zákrok na Jágra jako faul … Kdyby neexistovalo pravidlo, podle kterého nesmí hráč bez helmy zasáhnout do hry … Kdybychom měli štěstí … Kdyby, kdyby, kdyby …

Já na tohle říkám také pár kdyby.

Kdybychom dokázali soupeře napadat alespoň v našem obranném pásmu, myslím, že hráče jsme na to měli. Alespoň Roman Polák přeci před zápasem s Rusy tvrdil, že moc dobře ví, jak zastavit Ovečkina (2 asistence).

Kdybychom uměli o něco lépe a rychleji bruslit. Možná by nebylo od věci angažovat trenéra Martiny Sáblíkové Petra Nováka.

Kdybychom uměli proměnit přesilové hry. Někdy mi přijde, že na rozdíl od ostatních týmů ze špičky je pro nás hra v početní výhodě spíš za trest.

Kdybychom trošku při nominaci přemýšleli o typologii hráčů. Chápu, že Roman Červenka je nejproduktivnější hráč extraligy, ale Václav Prospal také zdaleka není bez formy a hlavně má zkušenosti jak z NHL, úzkého kluziště, tak i mezinárodních turnajů. I když je jasné, že Červenka bude zřejmě odcházet do NHL a tak je potřeba zvýšit jeho cenu. Ale proč na úkor reprezentace mi stále nějak uniká.

Kdybychom se nesnažili vymýšlet nový pojem czeching line, který měl být zřejmě karikaturou klasické severoamerické checking, tedy čtvrté pětky, která má na starost nabourávat hru soupeře. Sice nedostávají tolik času na ledě, ale svou rolí jsou pro tým nepostradatelní. Naopak v novém systému czeching line se tito borci dostanou dokonce i na přesilovku. To mi přijde jako výkřik do tmy v momentě, kdy nikdo jiný nedokáže pochopit, že v naší početním výhodě má soupeř na ledě minimálně o jednoho hráče méně.

Kdybychom neměli neustále pocit, že každý gól musí padnout do prázdné branky. Neříkám, že za stavu 6:0 není čas na něco pro oko, ale kdy jsme naposledy vedli o šest branek ?

Uznávám, že po bitvě je každý generál, ale přijde mi, že v některých věcech až tak daleko od pravdy nejsem.

Přijde mi trochu zbytečné se zúčastňovat Euro Hockey Tour, abychom díky tomuto turnaji objevili pro olympiádu Tomáše Rolinka.Udivuje mě, že Jaromír Jágr, nejstarší z hokejistů je nejrychlejší a nejvíc se snaží v osobních soubojích. Uniká mi logika zařazení neviditelného Martina Havláta do čtvrté pětky, aby po odstoupení Jágra střídal ve dvou útocích. Většinou tak hrávají ti nejlepší a nejproduktivnější. Jediné pozitivum snad vidím jen v tom, že oproti svým klubovým zvykům se Vladimír Růžička nepustil do výměny brankářů.

Nechce se mi věřit, že klubové soutěže jsou o tolik jednodušší a naši hráči v nich dokáží daleko snadněji bodovat. A to nemluvím o předváděné hře. Nikdo se přeci nemůže vymlouvat na délku ligových soutěží, ta je pro všechny stejná. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdybych se týden po skončení her dočetl o tom, jak Eliáš dovedl New Jersey k několika výhrám, Plekanec si pomohl v tabulce střelců a Tomáš Kaberle je stále jedním z nejplatnějších hráčů Toronta.

Zkrátka a jednoduše. Zklamali jste mě, hoši !