Tak se nám se sexuálním obtěžováním roztrhl pytel. Oběžovaná je dnes skoro každá, kdo něco znamená. A ty se ptáš co já... Já neznamenám nic, protože ač se snažím, jak se snažím, do sféry vyvolených prostě nepatřím.
Na úvod mého příběhu o tom, jak mě nikdo neobtěžoval chci podotknout, že rozhodně nechci znevažovat ženy skutečně obtěžované a znásilněné. To je věc, která mne přinejmenším zvedá ze židle, je to od chlapů, nečestné a nesportovní, odporné a mělo by se to trestat. Ideálně kastrací a to nemyslím jako nadsázku. A teď k věci.
V poslední době to vypadá, že kredit každé pořádné ženy zvyšuje fakt, že byla sexuálně obtěžovaná nějakým mužem, nejlépe mnoha muži. Moje kreditibila je značně pokleslá, protože mě neobtěžuje nikdo. Občas mě obtěžují svými požadavky děti a manžel, ale to se asi nepočítá.
Zapátrám-li hluboko v paměti, nějaké dávné náznaky proběhly. Třeba když jsem na střední škole čekala ve vlaku na jeho odjezd a ve vagonu na vedlejší koleji si začal nějaký muž u okýnka mastit svoji chloubu a jemně při tom lubrikoval sklo. Tehdy jsme všechny čtyři dostaly záchvat smíchu a pána to po chvilce přestalo bavit. Asi, kdyby nářadíčko vytáhnul přímo v našem kupé, tak se tomu tolik neřehtáme, ale troufám si tvrdit, že na to by ani dotyčný chudák neměl takříkajíc koule. Námitka, že žena by něco takového nikdy neudělala, je možná na místě, osobně nemám chuť nic takového dělat, ale myslím, že kdyby tohle ve vedlejším vlaku udělala žena, sklidí od pozorujících mužů potlesk a nikoliv telefonát na policii.
Pak jsem potkala na kole nahého muže. To by dnešním měřitkem taky mohlo být bráno jako obtěžování, ale domnívám se, že pánovi šlo především o těsný kontakt se svým koníčkem.
Vzpomínám si také na to, jak mojí kamarádce jeden neatraktivní muž na večírku šeptal do ouška vilným hlasem: “řekni Tibor”. Nadšená nebyla, ale ono by to bylo asi jiné, kdyby nejmenovaný blonďatý herec z Emériky šeptal: “řekni Brad”, a přihodil k tomu kód do e-bankingu, takže jsme ani tohoto chudáka nehrotily a nechaly žít. Třeba mu to jednou nějaká ráda řekne.
Tím jsem si vzpomněla, že mi v bývalé práci volával kolega s požadavkem: “ řekni, že jsi kočička”, nikdy jsem to neřekla, jen jsem se tomu smála, čímž jsem si vysloužila přídomek “chladná”.
A před šestnácti lety mne zval v Baltimoru na rande jeden černoch (asi bych měla použít jiný termín vzhledem rasismu?) lákavou nabídkou: “if you try black, you never go back”. Tak jsem to raděj ani nezkoušela, protože jak známo, zvyk je železná košile.
No, a to je tak asi všechno za celý můj život, co bych eventuelně mohla připustit jako obtěžování. Jenomže co tak pozoruju, obtěžování dnes prodělalo velké obrození a staly se jím věci za mých mladých let zcela banální a přirozené. Jako například to, že muž požádá ženu o telefonní číslo, nebo jí řekne, že jí to sluší, nebo ji pozve na rande, nebo jí podrží dveře, nebo se podívá do jejího výstřihu….
A propos, když ženy nechtějí, aby se na ně muži hladově dívali, proč se vyzývavě oblékají a malují? Namítka, že chtějí být krásné samy pro sebe není relevantní. Proč chtějí být krásné a přitom nechtějí, aby jejich krásu někdo obdivoval? Pokud to chtějí opravdu jen samy pro sebe, doporučuju se postavit doma před zrcadlo, dostatečně dlouho svůj výstřih obdivovat a pak vyrazit ven v roláku. Bude to bezpečnější.
Čeho tím chtějí šílené (slovo šílené je na místě, neboť ty normální tohle nedělají) feministky docílit? Že se nás chlapi budou bát? (Někteří už se bojí.) Že přestanou být gentlemani? (Už tak je to dost tristní.) Že nás přestanou zvát na rande a říkat nám milé věci?
Už tak je těžké najít pořádného rozumného chlapa pro život, a když se budou obávat nám cokoliv rande zavádějícího říct, nedočkáme se už asi vůbec. To chcete? Žít samy? Anebo plánujete, že budete muže na rande zvát jen a pouze vy samotné? Dle vašeho vkusu a výběru? A to obtěžování mužů není, když už máme tu rovnoprávnost?
Děkuji, nechci. Líbí se mi, když se mužům líbím. Proto to snad děláme. A oceňuji, když jsou k nám laskaví a milí. Milé šílené feministky, nekažte nám život, udělejte si laskavě pořádek v tom, co je a není obtěžování. Možná si pořiďte nějakou cedulku s nápisem „já nechci být muži obtěžována“ a nekažte nám normální život samce a samičky a všeho toho kolem co k námluvám patří.
A aby bylo jasno, já jsem feministka. Ovšem s šovinistickým ocasem.
