Jeden marketingový časopis položil nedávno svým čtenářům otázku: "Jaká reklama vám v poslední době znechutila komunikovaný produkt?" Zdá se mi, že nejlíp (tedy vlastně nejhůř) si vedly ty, které cílí na ženy.
Hluboce jsem se zamyslela, které reklamy kdy otrávily nebo znechutily mě. Pominu-li Horsta Fuchse a ostatní teleshoppingové mágy, zdá se, že i mne nejvíc znechucují reklamy pro ženy. Co je proti nim Aleš, který si v devadesátých letech myl skvělým šamponem jen polovinu hlavy, rozjuchaná ó Lanza bílá, nebo fenomenální Wash&Go, díky kterému můžete po umytí vlasů obratem opustit koupelnu.
Snažila jsem se vybavit nějakou reklamu, na kterou jsem se vyloženě těšila. Krom "Bóbiky" nebo amerických spotů na Bud Light (mimořádně nechutné pivo, ale skvělé reklamy), si na nic nevzpomínám. Snad krom jediného pořadu…
Se slzou v oku vzpomínám na Českou sodu, která z původně nevýrazných reklam dokázala udělat legendární pecky. „Magda, jak se vám líbí? Mirka, nejjemnější pokušení, Muži mají své dny, Byl jsi sladkej pí.o, nebo třeba Árijec.“ Znalci vědí, ostatní nechť shlédnou celovečerní film s výběrem toho nejlepšího. Dnešní reklamy by si ale Českou sodu zasloužily o to víc.
Mrož – tuto zmrzku mám moc ráda, ale nejsem si jistá kreativním záměrem autorů. Pokud jsou ti rochnící se krasavci v čokoládě parodií na všechny ty rádoby sexy reklamy pro muže, tak potom tleskám. Ale pokud to autoři mysleli vážně, asi si přestanu Mrože kupovat.
Hjundéééé – proti autu nic nemám, reklama je standardní, ale kdo proboha vymyslel tu výslovnost ve voiceoveru? Hjundéééé?! Když jsem popisovala v Koreji, že tahle jejich značka je u nás jako doma, nikdo nechápal, o jakém autě to mluvím. Oni to vyslovovali zhruba jako „hendej“, tak kde se to u nás vzalo?
Prací prášky&spol. – cílíme na ženy! Opravdu se něžné pohlaví dokáže tak bezmezně radovat z právě vypraného prádla, nablýskané vany nebo pekáče od nedělní husy, se kterým si ani myčka neporadila? Takovou záplavu nadšení by mně vyvolal maximálně fakt, že někdo uklidil za mě.
Intimní hygiena – tak tohle je úplně nejlepší kapitola! Zatímco v devadesátkách nám atraktivní ženy, usazené na pohodlném gaučíku svěřovaly, že nyní mohou nosit luxusní spodní prádlo i během menstruace, páč si ho nezakrvácí (komu luxusní prádlo během menstruace asi tak ukazovaly?), dnes v televizi intenzivně poléváme ty nejtenčí a nejhebčí vložky šlechticky modrou krví a mazlíme se s nimi po tváři.
Z čeho se mi doslova otevírá kudla v kapse a vrací obsah žaludku, jsou takzvané intimky. Hlavní hrdinka se v těchto spotech obvykle rozplývá nad tím, že za normálních okolností poněkud smrdí, ale teď to není cítit, tudíž sbalí na jedno mrknutí oka každého, co potká, protože její klín nyní magicky přitahuje muže i s nábytkem. Už jen to spojení "intimní zápach"!!! To je něco, co by se mělo zakázat na veřejnosti vyslovovat.
A na to můžeme plynule navázat s vložkami na inkontinenci, kde se atraktivní padesátnice vyznávají z toho, že mají sice stále načůráno pod sukní, ale aspoň to už nepáchne a nebrání jim to v tančení salsy.
Ostatně paninka, co jí „večer chutná a ráno pomáhá“ takovým způsobem, že nestíhá po schodech dobíhat na toaletu, to je také pecka. Je vůbec nutné, dělat na tyto produkty takto masovou komunikaci?
Kdyby nějaký mimozemšťan studoval lidskou civilizaci na základě reklam, nejspíš by přišel na to, že naši samečci nejsou patrně bez jistých medikamentů schopni reprodukce a navíc čůrají přerušovaně. No a ženy? V případě samiček by dospěl k názoru, že jsme bezduché osoby na prahu demence, které uspokojí jedině dokonale nablýskaná toaletní mísa, stvoření trpící obezitou, inkontinencí a zácpou, krvácející modře a vyznačující se značným zápachem. Slušná bilance.
A jaká je ta vaše „nejoblíbenější“ reklama?
PS: Co přesně autor zamýšlel s Dádou?
www.viktoriebeso.cz
