Babišův spojenec a národ politických „muklů“
protestujících. Byly jich stovky, snad tisíce, ale žádný z nich nevyžadoval nové volby. Dav patrně skálopevně věřil, že by je nevyhrál a většina voličů by se postavila za Babiše...
Ať už je premiérovi vyčítáno cokoliv - právem, či neprávem, kdybych měl možnost promluvit k onomu statisícovému davu, zařval bych z plných hrdel Ježíšův výrok: „Kdo z vás je nevinný, ať první hodí kamenem!“
Když pozorujeme naše české dějiny z kteréhokoliv úhlu chceme, musíme zcela objektivně dojít k závěru: „I kdyby se podařilo Andreje Babiše zavřít - vinnen, respektivě nevinnen, to v naší justici nikdy žádnou roli nehrálo, je nutné přiznat, naši nejvýznamější činitelé jsou takřka všichni, alespoň podle výroků justice, „hrdelní zločinci“.
Babiš, by nebyl ani první, a já, jak jsem měl možnost z vlastní praxe poznat českou justici, patrně v žádném případě, ani poslední obětí tohoto „bohulibého“ zařízení, které nehledá ani právo, ani spravedlnost, nýbrž – jak se zdá, v první řadě oběť.
Pro odsouzené z politických důvodů se v dobách totality vžil pojem „mukl“, zkratka pro „muž určený k likvidaci“. Takřka všichni naši prezidenti byli „muklové“ a nikdo nikdy proti tomu nezvedl ruku k protestu.
Takže, Babiš by rozhodně nebyl prvním vysokým vládním činitelem putujícím za mříže a – kdyby to šlo, snad by mohl skončit i trestem smrti oběšením.
Podívejme se nyní na věc zblízka:
Tomáš G. Masaryk – první prezident ČSR. Pražská justice ho v roce 1915, v nepřítomnosti, odsoudila k trestu smrti za údajnou „vlastizradu“. Když už nebylo možno odsouzence donutit k výkonu trestu (nacházel se v emigraci ve Švýcarsku), tak pražská justice 1915 poslala za mříže alespoň jeho dceru Alici a v roce 1916 i jeho manželku Charlottu.
Edvard Beneš – druhý prezident ČSR. Odešel rovněž 1915 do zahraničí. Nejdříve do Švýcarska a posléze se usadil v Paříži, kde začal spolupracovat s Masarykem. V jeho nepřítomnosti ho pražská justice, kvůli „velezradě“, odsoudila k trestu smrti.
Emil Hácha – třetí prezident ČSR a prezident Protektorátu Čechy a Morava. Na příkaz ministra vnitra, Václava Noska, byl 13.05. 1945, kvůli „velezradě“ zatčen a na Pankráci ve vězeňské nemocnici, dne 27.05. 1945 zemřel.
Klement Gottwald – tzv. „první dělnický prezident“ ČSR. V roce 1924 se ve Frýdku zúčastnil nepovolené demonstrace a odseděl si tři dny v místním žaláři. V roce 1932 mu hrozilo další trestní stíhání za porušení paragrafu na ochranu republiky, neboť na ulici vyřvával heslo: „ Ať žije sovětské Československo! “ Před zatčením emigroval 1934 do Moskvy.
Antonín Zápotocký – tzv. „druhý dělnický prezident“ ČSR. V dubnu 1939 se i s manželkou pokusil o emigraci do Sovětského svazu ale byli zadrženi při pokusu o přechod do Polska. Do února 1940 byl Zápotocký vězněn v Praze na Pankráci, posléze v drážďanské věznici a nakonec až do roku 1945 v koncentračním Táboře Sachsenhausen. Ten samý osud by očekával Gottwalda, kdyby se mu nepodařil včasný útěk do SSSR.
Antonín Novotný – tzv. „třetí dělnický prezident“ ČSR a posléze ČSSR. V roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen.
Ludvík Svoboda – prezident ČSSR a armádní generál. Dne 25.04. 1950 byl odvolán z funkce ministra obrany a dne 22.11. 1952 následovalo zatčení. Ve vyšetřovací vazbě pobyl až do prosince 1952. V lednu 1953 byl z vazby propuštěn do nuceného důchodu a směl pracovat pouze v JZD Hroznatín coby účetní.
Gustav Husák – prezident ČSSR 1975 – 1989. V únoru 1951 byl zatčen a 24.04. 1954 byl v procesu s tzv. „buržozními nacionalisty“ souzenými za „velezradu, sabotáž a vyzvědačství“ pražskou justicí odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála odsouzených, kteří při sadistických mučeních nepřiznali žádnou vinu, což mu patrně zachránilo život. Rozsudek nad ním byl vyhlášen až po smrti Stalina a Gottwalda. To rovněž přispělo k tomu, že unikl trestu smrti oběšením.
Václav Havel – prezident ČSSR a ČR. Nedlouho po vyhlášení „Charty ´77“ byl zatčen a strávil pět měsíců ve vyšetřovací vazbě. V říjnu 1977 následovalo odsouzení pražskou justicí na 14 měsíců podmíněně. Další vyšetřovací vazba následovala v lednu až březnu 1978. V květnu 1979 byl Havel opět zatčen a tráví následujících pět měsíců ve vazbě. V říjnu 1979 dochází k soudnímu líčení a pražská justice mu napařila 4 roky nepodmíněně, prakticky za jedno „velké nic“. Budoucí hlava státu pobyla ve vězení tedy více než pět let...
Vyvalila se někdy dvěstětisícová masa odpůrců do ulic s požadavkem: „My nechceme trestně stíhaného mukla a kriminálníka Václava Havla za prezidenta!“ ? Odmítl masově někdy český a slovenský národ uvedené hlavy státu akceptovat, protože je justice uvrhla do věznic nebo koncentračních táborů?
V případě Babiše, který prozatím pražskou justicí nebyl odsouzen na „doživotí“ (trest smrti dnes už nejde), bych protestujícím masám (a hlavně mé straně KDU-ČSL) doporučoval postoj Ježíše Krista: „Kdo z vás je nevinnen, ať první hodí kamenem! “
Jediným spojencem Babiše jsou jeho voliči. Buďte féroví a vyžadujte upřímně nové volby – uvidíme, kdo je vyhraje! Hlavně nikomu nezávidět úspěch. Nikdo z nás není bez chyby – „ nobody is perfect “, snad s výjímkou Boha, ovšem on není člověk...
Jan Berwid-Buquoy
Nebezpečí akutní rusofobie
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem není válkou mezi dvěma armádními celky, nýbrž válkou mezi dvěma vládnoucími ideologiemi – bestiální diktatura proti vyspělé světové demokracii.
Jan Berwid-Buquoy
Zemanovy legie
Čtenáři mých glos dobře vědí, že jsem byl velice pilným kritikem Zemanovy politiky. To se nyní změnilo, jakmile prezident Zeman začal hovořit o událostech na Ukrajině. Jeho postoje nejen sdílím... .
Jan Berwid-Buquoy
Nad Ruskem spadla železná opona
Existují dvě nekonečna – Bůh a lidská pitomost. To, co se děje v současném Rusku a na Ukrajině je nekonečnou lidskou pitomostí. Ruská vládní garnitura, v čele s Putinem, vládne až neuvěřitelnou neznalostí tohoto světa...
Jan Berwid-Buquoy
Ruští sedmilháři
Po obsazení Československa a rozdrcení „Pražského jara“ 1968, vžilo se u nás lidové pořekadlo, „kdo nelže není Rus“. Ovšem lhaní v Rusku není žádným bolševickým vynálezem, nýbrž jakousi vžitou tradicí tohoto národa.
Jan Berwid-Buquoy
Dopis Putinovi
Ruský neobolševismus není pouze smrtelným nebezpečím pro Ukrajinu, nýbrž pro celý civilizovaný svět. Je nutné katapultovat "ruské jestřáby" na úroveň realistického myšlení v časovém období 21 století. Musíme se o to pokusit!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
- Počet článků 349
- Celková karma 18,66
- Průměrná čtenost 2454x