Proč se z kluků v pubertě stávají svině v dospělosti?

Za to můžeme my ženy. Už v pubertě máme na své mužské okolí obrovský vliv, aniž by si to kterákoliv z nás uvědomovala. A je naprosto jedno, jestli jsme krásné, ošklivé, hubené nebo tlusté. V momentě, kdy nám  začnou růst prsa a tvarovat se boky, všimne si toho každý kluk, který už o ženách a holkách začal přemýšlet.

Všímám si poslední dobou ve svém okolí mladých dívek (věk 13 - 16 let), a musím říct, že je to tedy velmi zajímavé pozorování. Nikdy dřív jsem si neuvědomila, jak moc umí být, žena/dívka, pošetilá. Řekla bych, že v dospělosti to umíme daleko "lépe" maskovat. Kdežto v pubertálním věku si to samy neuvědomujeme.

Tím chci říct, že jestli jsem v pubertě byla stejná, jako jsou dnešní mladé dívky, tak potěš koště. A vůbec se nedivím, že z pohodových mladých kluků rostou zabšklí, pomstychtiví a nesebevědomí muži. Kterým pak celkem dlouho trvá, než se najdou a dokážou žít a chovat se jako opravdoví chlapi. Ovšem, pokud jim to, my ženy, dovolíme. Naštěstí se najdou i vyjímky. Ale jejich děsně málo.

Myslím si, že základním problémem mladých dívek je ten, že si neumí dostatečně vážit samy sebe. Tím pádem dochází k tomu, že si nedokáží dostatečně vážit ani svého okolí, potažmo i mužů/kluků. Je to dáno dnešní společností, neustále nás žene kupředu. Mladé dívky nutí předčasně dospívat.

Základem všeho dění je asi v rodině. Mladí lidé, kteří nemají dostatečný základ v rodině a citově strádají, začnou tu "jistotu" hledat v někom jiném. Tedy partnerovi opačného pohlaví. Je to přirozené. Ale čím to, že se to stává mladším a mladším jedincům? To je ta doba vážně tak moc uspěchaná, že nemáme čas na vlastní děti? Nemáme čas jim prokázat lásku, víc se jim věnovat, trávit s nimi víc času?

Tomáš Klus zpívá refrén v jedné ze svých písní:

"Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli!
Za co, Pane Bože, za co? Chceš, abychom trpěli?"

No, nevím jak Tomáš Klus, ale já si myslím, že tam v té oné díře, už dávno jsme. Protože to, co se kolem děje, a nejen v politické scéně, ale obecně mezi lidmi, tak to by nikdo nikdy nevymyslel. Tohle se prostě jen děje, v reálném životě.

Z žen se stávají muži, z mužů se stávají ženy. A všichni se děsně divíme, že nám ty vztahy nefungují.

Jednou jsem kdesi zaslechla heslo, že "za všechno může žena!"

Bohužel si to začínám také myslet. Tož chlapi! Nedejte se a vzmužte se!