Vařím! Nakrájím cibulku, osmažím. Přidám na kousky nakrájené maso, osmažím. Zaliju vodou. Osolím a přidám koření. Tedˇ povařit všechnu směs dohromady a později připravím špenát. Jidelníček pro dnešní oběd.
Od včerejšího večera je tady s námi vnučka. Je svátek a není škola. Proto: vařím, jinak bychom si v pondělí vzali s manželem něco rychlého. Pátek, sobota a neděle jsou moje pracovní dny a pondělky bývám tak trochu unavená.
Přesto vařím!
Kastrol bublá a mně se nechce stát v kuchyni a zaběhnu si k počítači. Než se to "zbublá" dohromady něco si na počítači přečtu. Do googlu zadám: Idnes Blog.
Ctu si! Ctu si! Ctu si!
Něco tady smrdí. Vystartovala jsem do kuchyně, v kastrole není voda a kuřecí maso je ze spoda černé.
Zapomněla jsem ztlumit pod hrncem ohenˇ, když jsem se odebrala k počítači.
Zuřím! Hledám viníka!
Málem jsem šlehla do koše i s hrncem, ale hrnec zachráněn. Manžel mi ho sebral a do koše vyhodil ty překrásné kousky masa. Byly to překrásné kousky, než jsem z nich zespoda udělala uhlíky.
Co tedˇ?
Náhradní oběd bude: rozmrazujeme mleté, zelenina a kaše.
Stále zuřím, stále hledám viníka!
Vnučka od televize nás překvapí, když na nás zavolá:
"Does anybody here know how to cook?" (Umí tady někdo uvařit?)
Slehnu po ní očima. Zuřím! Hledám viníka!
Nedostalo se jí odpovědi, a tak bezelstně pokračuje:
"Raise your hand, if you know how to cook." (Atˇ zvedne ruku, kdo umí vařit.)
"Budeš tam zticha, meluzíno?"
Musíme se smát, kousek připáleného masa. Kdyby se v životě nestalo nic horšího.
