Wheeler -dealer, aneb když řemeslníci chybějí

Volala jsem řemeslníka, chlapa v monterkách, chceme předělávat koupelnu. Na prvním telefonním čísle jsem nepochodila. Pete byl zabukován až do Thanksgivingu. Pokud bych chtěla počkat...

Zvolila jsem variantu: volat na jiné telefonní číslo a kontaktovat druhou firmu pro: remodeling bathroom. Pochvalovala jsem si, jaká příjemná paní a rychlé vyřízení mého zadání. Na free konzultaci nám poslala osobu hned na druhý den. Takže to byla moje chyba, že u našich dveří zazvonil wheeler - dealer a ne chlap v monterkách. Pozvala jsem si ho nevědomky domů.

Velice štíhlý a vysoký černoch měl modrou košilku, kravatku a tmavomodré kalhoty. Byl vyfiknutý jako na přehlídku a ne na těžkou práci, která ho v koupelně bude čekat. Nakráčel dovnitř se širokým usměvem a ochoten si  povídat a ignoroval moji neochotu probírat jiné téma než koupelnové.

S manželem jsme se dozvěděli,  že má bolavá záda z basketbalu a jaká matrace v posteli je nejlepší, aby záda přestala bolet. Přišel a nic si sebou nepřinesl. Myslela jsem, že se budeme bavit o koupelnách a o našich představách. Mýlila jsem se, dozvěděli jsem se, jak jsme štˇastni, že jejich firma zavítala k nám na jih až z Bostnu. A dokonce se můžeme radovat ještě více, protože nám nabídne 50 procentní slevu a on bude dělat co bude moci, abychom ušetřili. Ale na druhé straně se nemusíme bát, že budeme muset platit ihned. Platit můžeme začít až po 18 měsících. Považte, přes rok se o platbu nestarat... Zavětřila jsem, ta "pálka", co nám chce napočítat, bude asi pořádná, když si můžeme domluvit splátky.

Po půl hodině jsem už neměla náladu na probírání teorie a stále nevědět, jak naše koupelna bude vypadat. Také mě přestalo zajímat, že žije v bytě a jeho rodiče mají velký barák, se kterým jsou jenom starosti. Hnala jsem ho do koupelny, které se rekonstrukce bude týkat. Ukázalo se, že si sebou přinesl: nářadí - měl metr.

"Jo, to je typická vana: 60"," řekl když přeměřil ledabyle délku.

"Právě, tak obrovskou sprchu nepotřebujeme, myslela bych zmenšit tento prostor a udělat tady nějaké poličky..." začala jsem mu vyprávět svoje představy.

"Prosím vás, snad byste nechtěla dlaždičky, to je chytač na plíseňˇ, těžko se udržují..."

"A co vy byste mi nabidl?" požádala jsem o radu odborníka.

"My pracujeme se stoprocentním acrylicem,"

Chtělo se mi zavolat: Nějaký vylisovaný plast tady nechci, ale potlačila jsem touhu ho vyhodit a rozhodla se dát mu šanci.

"Udržba je daleko lepší, žádná plísenˇ a čištění rychlé..." pochvaloval si plast a přesunuli jsme se zpátky do přízemí.

"Sprcha by se mohla zmenšit, ne." neztrácela jsem trpělivost. 

"Proč zmenšit, nechali bychom tam všechnu konstrukci, jenom bychom tam zasadili nové  jádro." manévroval mě, co nejméně práce a o penězích jsem zatím stále nic nevěděla.

"V autě mám vzorky barev." Tak přece jenom si přinesl něco sebou.

Přitáhl do kuchyně velkou černou tašku, kde byly různé přihrádky. Přehazovali jsme několik možností velice leského stoprocentního acrylicu, který mohl skončit v naší koupelně.

Přerušil nás zvonek. Dva chlapi v montérkách, přišli na air conditioner. Proběhli barák, zaběhli ven na air conditioner se podívat a řekli cenu a bereme nebo nebereme. Byli do deseti minut pryč. Za to náš wheeler - deeler se u nás držel jako klíště. Už tam byl přes hodinu a stále jsem nevěděla cenu. I když si přinesl laptop a stále něco do něj uváděl a ukazoval mi, jake velké procento lidí je s jejich firmou spokojeno. Statistika dobrá je.... viděl, že mě kolečka uspěšnosti nenadchla, a tak začal něco počítat.  Počítal a počítal a stále nebyl u konce.

"Tak mi řeknete alespoˇn kolik to bude stát?" ztrácela jsem trpělivost.

Potřeboval mít u sebe i manžela, aby ta "masáž" byla stoprocentní, jako ten jejich acrylic. Remeslnici na air conditioner vypadli a manžel přišel zpátky do kuchyně.

Wheeler dealer vytahoval nějaké smlouvy a ukazoval nám kolik kde jaké koupelny stály. Co já vím, jaké koupelny si lidé nechávali dělat?

"Jiné koupelny mě nezajímají, chci vidět cenu té vlastní," řekla jsem mu.

Wheeler dealer sepisoval papír a na papíře nebyly žádné práce uvedeny, jenom několik cen. A naše koupelna mu vylezla  přes devatenáct tisíc dolarů, bez několika stovek dvacet tisíc.  

"Tak, a tedˇ nám dáte tu padesátiprocentní slevu," připomněla jsem mu drze.

"To ne, tu už jsem vám tam započítal," řekl on a ani se nezastyděl a manžel na mě dělal ksichtíky, jako abych nevypěnila a nechala ho v klidu odejít. 

"Tak víte co, my o vaši nabídce budeme přemýšlet, zavoláme si ještě jiné podniky a dáme vám vědět, jak jsme se rozhodli."

Bylo mi líto toho času, byli jsme s ním hodinu a půl a uplně zbytečně. Rozloučil se s námi, zalezl do svého auta, odkud někoho volal, asi že business se tentokrát nekoná. A konečně odjel. Zamávali jsme mu, ale on nám nezamával zpátky.

Hledám chlapa v montérkách, který umí předělat koupelnu.