Vítejte v Americe, kde děti už v šestnácti

pracují a jezdí autem. Kamarádky vnuk je už v šestnácti letech zaměstnaný. Pracuje ve velkém obchodním řetězci v kase. Jako mladistvý může odpracovat maximálně 25 hodin týdně.

Ridičák získal v patnácti letech. Udělal testy a jízdy se nedělají s policií, ale s někým, kdo je proškolený a rozhodne o tom, jestli dotyčný je způsobilý sednout za volant. Jízdy se většinou dělaji na plácku, kde jsou značky a po zemi jsou namalovane pruhy a zebra pro přechod. Pokud všechno toto zvládnete, můžete dostat řidičák.

Kamarádky vnuk jako mladistvý v patnácti dostal řidičák, kde bylo uvedeno, že může jezdit pouze v doprovodu dospělého člověka. Pokud za rok od patnácti do šestnácti neudělal žádný přestupek, tak ho může přezkoušet policie. A police může rozhodnout, jestli je schopný jezdit už od šestnácti let sám, bez doprovodu maminky nebo jiného doprovodu.

A tak kamarádky vnuk už sám jezdí autem a chodí do práce. Pojištění na auto ho stoji 150 dol., jako mladistvý si musí připlatit. Pojištˇovna mladým lidem nevěří, ani já ne. Vždytˇ  ti mladí musí být unaveni: škola, zaměstnání...

Znám jednu krásnou mladou dívku Vanessu, ještě jí není osmnáct. I ona dělá high school od pondělí do pátku a v pátek po škole nakluše do obchodu, kde pracuje. V práci tráví i každou sobotu s nedělí. Je unavena a je to na ni vidět.

"Jaké máš koníčky?" zeptala jsem se jí jednou.

"Spím," odpověděla.

"Co děláš, když nejsi ve škole nebo v práci?" myslela jsem, že si na něco vzpomene.

"Nemám život," řekla mi smutně krásná dlouhovlasá dívka. "Jsem tak unavená, že jenom spím."

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´

Vzpomněla jsem si na svoje mládí, které bylo uplná procházka růžovým sadem... Nevím, co bych dělala, kdyby mě někdo v šestnácti posadil za volant a řekl, tak tedˇ budeš jezdit do školy a do práce... Ridičák jsem si totiž dělala asi v pětatřiceti letech.

Ti mladí mají nějak až moc starostí na svých bedrech, rychle stárnou. Nebo je to pouze v Americe?