Škola volá: hola, hola

Od začátku srpna nám už začala škola. Vnučka se v minulém školním roce rozloučila se školou, kde byl první stupenˇ a na druhý stupenˇ musí dojíždět o něco dál. Uplně jiná a větší budova, jiní učitelé a jiné děti.

Nejezdí žlutým autobusem, který děti do škol rozváží. Autobus, který vozí děti do vnuččiny školy není prý tak uplně bezpečný. S tímto autobusem jezdí i opravdoví pubertˇáci, děti, kteří jsou na high school a ti jsou hluční a někdy agresivní. Malí jedenáctiletí a dvanáctiletí prckové z nich bývají vystrašeni, nejlepší bude,když je rodiče do školy budou vozit. Vnučku na sedmou hodinu vozí do školy syn, který pracuje od školy asi pět minut jízdy autem a snacha ji vyzvedává ve 3.30. Než začne vyučování od osmi hodin, děti, které rodiče přivezou o hodinu dříve, si tam hrají hry nebo malují. Taková obdoba: družin, které jsou v Čechách.   

Vnučce se do nové školy vůbec! nechtělo. S hrůzou odpočítávala dny, kdy se prázdniny blížily ke konci a kdy bude muset nastoupit do nového prostředí. Naštěstí týden před zahájením školy měli rodiče a děti setkání s učiteli. Vnučka a syn se snachou se prvně potkali s její třídní učitelkou. Atmosféra se ihned změnila, třídní učitelka cestovala po Evropě. Zná Prahu... Vnučka přišla z tohoto setkání rozzářena a do školy se těšila. Stále říká, že se jí v nové škole líbí více, než ve staré, přestože ve třídě potkala spoustu nových děti. Tak snad jí to vydrží celý školní rok, protože na každý předmět jí bude vyučovat jiný učitel. Ale na to byla už tak trochu zvyklá z prvního stupně. Ve třídě se jim střídali jiní učitelé na matiku, na angličtinu, na výtvarku a na tělesnou výchovu. Na druhém stupni je jiné to, že už budou přecházet ze třídy do třídy, což na prvním stupni nedělali. Jako žáci zůstávali v jedné třídě a učitelé k nim docházeli.

Vnučka do školy roušku nosit nemusí, tak jako v minulém roce. Minulý školní rok se děti zučastnily celoroční školní výuky bez roušek.  Syn letos dostal ze školy zprávu: nepočítá se s tím, že by se kvůli kovidu uzavíraly třídy.  Pokud bude vaše dítě nemocné, nechte ho doma nebo s ním jděte k doktorovi, pokud uznáte za vhodné.

V našem county, dalo by se říci kraji, už přes rok běží uplně normální život, málokdo nosí roušky. Pouze velké obchodní řetězce mají pro zaměstnance nařízeny roušky, ale zákazník ji mít nemusí. Samozřejmě, ve zdravotnictví musí mít každý roušku. Všechny restaurace jsou však už dávno otevřeny a že jich tady je a přála bych vám vidět ten bzukot. Američané jsou zvyklí jíst "venku", a tak to bylo i v době, kdy byla vyhlášena pandemie. Nesedělo se u každého stolu, ale lidé v restauracích jedli. Protože snad si nemyslíte, že ženy vařily pro šestičlené rodiny teplé obědy a večeře. 

Náš, dalo by se říci: kraj má a měl i v době pandemie nejnižší počet nemocných. Ale musím vám říci, že nikdo nikde nikoho bez příznaků netestuje.