Prosím, taxi

     Náš odlet z Cech do Ameriky byl stanoven na 12. 9. v 7:00 hodin ráno. S manželem jsme si šli brzy večer lehnout a nastavili si na třeti hodinu ráno budík. Náš taxikář brácha udělal totéž ve svém domově.

Abych si usnuti  pojistila, "zobla" jsem si kousíček prášku na spani. V deset jsem zastavila televizi a usnula. Nespala jsem až tak tvrdě, protože v noci jsem zaslechla cinknuti telefonu. Oznamoval přijeti nového message. Slyšela jsem, jak se manžel zvedl a šel k telefonu, Oči jsem neotevřela a snažila se neprobrat. Spala jsem a naprosto ignorovala manžela, který se mi snažil sdělit nějakou zprávu. Byl neodbytný, otevřela jsem oči a zjistila, že je teprve 1:30 v noci.

     "Nebudˇ mě, snažím se spát. Ve tři vstáváme." řekla jsem stroze a ihned zavřela oči.

     "Nevstáváme. Let byl zrušen."

     Zpráva mi prošla mozkem a byl konec spaní. Důvod, proč byl let zrušen neznal. A neznali ho ani v Praze na letišti, kam jsme v noci volali. Bylo to kvůli hurikánu Irma? Nevěděli, dali nám radu, abychom zavolali ráno. 

     Telefonem jsem vzbudila bráchu: "Ve tři nevstáváme."

     "Jak se dostanete před obědem do Prahy?" zeptal se. "Měl jsem jit do práce až se vrátim z letiště." sdělil mi. Komplikace a brácha kombinoval řešeni:

     "Ráno půjdu do práce, vrátim se, abych vás odvezl na letiště (100 km) a potom se opět vrátim do práce."

     Opravdu, bratřičku? Nemusiš mě přece vozit po Cechách jako princeznu.

     "Nedělej si starosti, vezmeme si taxi," rozhodla jsem a dopravu v noci vyřešila.

 Můj manžel stále marně řešil sedadla v letadle. Nemohl zablokovat sedadlo vedle mne v našem novém letu. System ho pokaždé vykopl. Nevěděl proč a ani v Praze na letišti nic v noci nevěděli. Ráno se zjistilo, že můj manžel sáale existuje ve zrušeném rannim letu. Zajimavé. Oprava byla zajištěna.

     To byla noc, to bylo ráno. Když pro nás taxikář přijel, tak jsme byli s manžeeml zralí pro celodenni odpočinek a vůbec ne na dalekou cestu, která nás čekala.

Unaveně jsem nasedla do taxiku a neřešila jsem, že mu chybi cedule: Taxi. Jako zákaznik chci dobrou službu a dobrou cenu, totˇ vše. Náš taxikář to splnoval.  Alespon jsem si myslela. V Praze jsem po taxikáři chtěla, aby zajel k letištni hale a my jsme si mohli vystouit blizko vchodu.

     "Mezi "Ně" nemůžu," řekl. Všimla jsem si  dlouhé řady taxikářských aut. Taxikáři stáli těsně za sebou a blokovali jakékoliv auto, které by chtělo zastavit před letištni halou. Nevěřila jsem svým očím. Viděla jsem taxikářská auta, která si udělala parkovaci plochu před letištni halou v Praze. Opravdu?

     V Americe je možné zajet s jakýmkoliv autem před letištni budovu, v rychlosti vyhodit pasažéry a kufry. Auta tam nesmi parkovat, auta tam smi pouze zastavit. Praha má parkoviště pro taxikáře přímo na silnici před halou. Zeptal se vůbec někdo cestujicich, jak jim vyhovuje se proplétat mezi taxikářskými auty. Až budeme potřebovat taxika, tak si ho telefonem zavoláme. Neni důvod, aby všichni letištni taxikáři  parkovali před letištěm.

     Tento den: 12.9. se uskutečnila "přestřelka" mezi taxislužbou a Uberem. Nevěděla jsem, že v Cechách je možné použít Uber.