Po sedmi letech je tady manželská krize

Kdysi dávno jsem četla, že manželská krize se pravidelně opakuje po sedmi letech. Tak asi dorazila i k nám domů. Ještě nedávno jsem mohla tvrdit, že rozsvícená baterka je zářivá hvězda na obloze a všechno bylo dobré.

Byla jsem považována sice za výstřední, ale originální bytost. Nyní...?

Našli jsme automatickou myčku. Našli jsme hned dvě a byly kousek od nás. Jedna Patriot, chtěli jsme k ní zajet, ale vyběhly na nás dvě mexičanky...

"Ty nám jdou umývat skla," zareagoval manžel, a protože nemá rád vnucenou službu, auto otočil a jeli jsme k myčce druhé. Jmenovala se: " The Dam Car Wash" The Dam je přehrada, ale také se mohla jmenovat The Damn, což je Sakra, sedlo by to na ni lépe. 

Manžel rozhodl, že auto dostane speciální umytí za devět dollarů. Zaplatil a potom žádná světla k vyzvání, abychom vjeli dovnitř myčky. Byla to chyba myčky nebo manžela? Nebudeme to nyní probírat, protože mužští se nikdy nemýlí.

Chvíli jsme stáli s autem uvnitr a z ničeho nic na nás byla zvhnuta mýdlová pěna. Radost z toho, že mytí začíná přešla do rozčarování. Jak rychle mytí auta začalo, tak  také skončilo. Zádná světla, která by nám sdělila, že je po všem. Mrtvá myčka.

"Tak to bylo sakra dobré umytí, a hlavně rychlé, a to všechno jenom za devět dollarů" provokovala jsem, když jsme s pěnou na autě zastavili za myčkou. Pěnilo auto, pěnil manžel a pěnila jsem i já. 

"Musím zpátky, nebudu jezdit s mýdlem na autě po městě," rozhodl se manžel. S jeho rozhodnutím jsem nesouhlasila, což jsem dala verbálně najevo. Chtěla jsem co nejdříve The Dam myčku opustit.

Ale ne. Manžel seděl za volantem, a tak měl poslední slovo. S autem jsme se otočili a jsme zpátky myčko. Tentokrát za pět dollarů. Myčka se probudila a světlo se rozsvítilo, mohli jsme vjet dovnitř. Auto dostalo další kbelík mýdlové pěny a potom pořádný náraz dlouhých kusů "hadrů", které do auta mlátily vší silou, až jsme se báli, že nám ho poškrábou.

Jen co jsme s mytím skončili, vyjeli jsme za myčku a zastavili. Auto poškrábané nebylo, ale na kapotě a na kufru, nebylo pořádně umyté.

"To opravdu byla myčka a měla by se přejmenovat na: damn-sakra  myčku. Budeme si stěžovat," rozhodla jsem se.

"Nikdo tady není," namítl manžel. Samozřejmě, automatická myčka nepotřebuje osobu, která by na ni dohlížela.

Auto už nepěnilo, manžel už nepěnil, ale já jsem stále pěnila.

"Tak odfláknuté umytí auta, a to za čtrnáct dollarů," nedala jsem se a započítala jsem obě jízdy dovnitřku myčky. 

Manželovi jsem připomněla první nezdařenou spanilou jízdu myčkou, kterou nejpíš pokakal on,

Otočil se k automatické myčce, zvedl ukazováček a zařval:

"Fuck you, car wash," potom se otočil ke mně a klidně mi oznámil:

"Stížnost byla podána."

Tichá jízda k domovu a doma rychle k počítači. Snažila jsem se najít telefonní číslo na myčku. Manžel měl pravdu, stěžovat jsem si mohla na lampárnu. Zádné telefonní číslo jsem nenašla, a tak jsem napsala alesponˇ review. 

Už nikdy, ale nikdy tě The Dam myčko nenavštívím, příště stavím u Patriotů.