Imunita vůči koronaviru může přetrvávat roky, zjistili vědci

Podle dvou nových studií trvá imunita vůči koronaviru nejméně rok, možná i celý život, a zlepšuje se zejména po očkování. Tato zjištění mohou pomoci odstranit přetrvávající obavy, že ochrana proti viru bude krátkodobá.  

Studie společně naznačují, že většina lidí, kteří se zotavili z COVID-19 a kteří byli později očkováni, nebude potřebovat posilující očkování. Očkovaní lidé, kteří nikdy nebyli nakaženi, však očkování s největší pravděpodobností potřebovat budou, stejně jako menšina lidí, kteří byli nakaženi, ale nevyvolali silnou imunitní odpověď.

Obě zprávy se týkaly osob, které byly koronaviru vystaveny přibližně před rokem. Podle jedné ze studií, která byla v pondělí zveřejněna v časopise Nature, přetrvávají v kostní dřeni buňky, které si uchovaly vzpomínku na virus a mohou v případě potřeby vytvářet protilátky.

Druhá studie, která je rovněž v recenzním řízení pro publikaci v časopise Nature, zjistila, že tyto takzvané paměťové buňky B dozrávají a posilují se ještě nejméně 12 měsíců po první infekci.

"Tyto práce jsou v souladu s rostoucím množstvím literatury, která naznačuje, že imunita vyvolaná infekcí a očkováním proti SARS-CoV-2 se zdá být dlouhodobá," uvedl Scott Hensley, imunolog z Pensylvánské univerzity, který se na výzkumu nepodílel.
Studie mohou zmírnit obavy, že imunita vůči viru je přechodná, jako je tomu u koronavirů, které způsobují běžné nachlazení. Tyto viry se však každých několik let výrazně mění, uvedl Hensley. "Důvod, proč se běžnými koronaviry opakovaně nakazíme v průběhu života, může mít mnohem více co do činění s variacemi těchto virů než s imunitou," řekl.

Podle Michela Nussenzweiga, imunologa z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, který vedl studii o dozrávání paměti, jsou paměťové B-buňky vytvořené v reakci na infekci virem SARS-CoV-2 a posílené očkováním tak silné, že znemožňují i varianty viru, a není tak potřeba posilování.

"Lidé, kteří byli infikováni a nechali se očkovat, mají skutečně úžasnou odpověď, úžasnou sadu protilátek, protože pokračují ve vývoji svých protilátek," řekl Nussenzweig. "Očekávám, že vydrží dlouho."

Výsledek se nemusí vztahovat na ochranu získanou pouze z vakcín, protože imunitní paměť je po imunizaci pravděpodobně organizována jinak než po přirozené infekci.

To znamená, že lidé, kteří neměli COVID-19 a byli očkováni, mohou nakonec potřebovat posilovací injekci, řekl Nussenzweig. "To je věc, kterou budeme vědět velmi, velmi brzy," řekl.

Při prvním setkání s virem se buňky B rychle množí a produkují velké množství protilátek. Po odeznění akutní infekce se malý počet těchto buněk usídlí v kostní dřeni a neustále produkuje skromné množství protilátek.
Aby se vědci pod vedením Aliho Ellebedyho z Washingtonovy univerzity v St. Louis zaměřili na paměťové B-buňky specifické pro nový koronavirus, analyzovali krev 77 lidí v tříměsíčních intervalech, počínaje zhruba měsícem po jejich infekci koronavirem. Pouze šest z těchto 77 osob bylo hospitalizováno kvůli COVID-19, ostatní měli mírné příznaky.

Hladiny protilátek u těchto osob rychle klesly čtyři měsíce po infekci a pomalu klesaly ještě několik měsíců poté, což jsou výsledky, které odpovídají výsledkům jiných studií.

Někteří vědci tento pokles interpretovali jako známku slábnoucí imunity, ale podle jiných odborníků je to přesně to, co se očekává. Pokud by krev obsahovala vysoké množství protilátek proti každému patogenu, s nímž se tělo kdy setkalo, rychle by se proměnila v hustý kal.

Místo toho hladina protilátek v krvi po akutní infekci prudce klesá, zatímco paměťové B-buňky zůstávají v klidu v kostní dřeni, připravené v případě potřeby zasáhnout.

Ellebedyho tým získal vzorky kostní dřeně od 19 lidí zhruba sedm měsíců poté, co se nakazili. Patnáct z nich mělo detekovatelné paměťové B-buňky, ale čtyři ne, což naznačuje, že někteří lidé mohou mít těchto buněk velmi málo nebo žádné.

"Říká mi to, že i když jste se nakazili, neznamená to, že máte super imunitní odpověď," řekl Ellebedy. Podle něj tato zjištění posilují myšlenku, že lidé, kteří se z COVID-19 vyléčili, by měli být očkováni.

Pět z účastníků Ellebedyho studie darovalo vzorky kostní dřeně sedm nebo osm měsíců poté, co se původně nakazili, a znovu o čtyři měsíce později. On a jeho kolegové zjistili, že počet paměťových B buněk zůstal po tuto dobu stabilní.

Výsledky jsou pozoruhodné zejména proto, že je obtížné získat vzorky kostní dřeně, uvedla Jennifer Gommermanová, imunoložka z Torontské univerzity, která se na práci nepodílela.

Přelomová studie z roku 2007 ukázala, že protilátky teoreticky mohou přežívat desítky let, možná i déle než průměrnou délku života, což naznačuje dlouhodobou přítomnost paměťových B buněk. Nová studie však nabídla vzácný důkaz jejich existence, uvedl Gommerman.

Nussenzweigův tým sledoval, jak paměťové B buňky dozrávají v průběhu času. Vědci analyzovali krev 63 lidí, kteří se zhruba před rokem uzdravili z COVID-19. Naprostá většina účastníků měla mírné příznaky a 26 z nich také dostalo alespoň jednu dávku vakcíny Moderna nebo Pfizer-BioNTech.

Tým zjistil, že takzvané neutralizační protilátky, potřebné k zabránění opětovné infekci virem, zůstaly mezi šesti a dvanácti měsíci nezměněny, zatímco příbuzné, ale méně důležité protilátky pomalu mizely.

Jak se paměťové buňky B dále vyvíjely, protilátky, které produkovaly, si vyvinuly schopnost neutralizovat ještě širší skupinu variant. Toto pokračující dozrávání může být důsledkem toho, že malý kousek viru je imunitním systémem sekvestrován ...

Rok po infekci byla neutralizační aktivita u účastníků, kteří nebyli očkováni, nižší proti všem formám viru, přičemž největší ztráta byla zaznamenána proti variantě, která byla poprvé identifikována v Jihoafrické republice.

Očkování významně zvýšilo hladinu protilátek, což potvrdilo výsledky jiných studií; očkování také zvýšilo neutralizační schopnost organismu přibližně padesátkrát.

Americký senátor Rand Paul (R-Ky.) v neděli prohlásil, že se nenechá očkovat proti koronaviru, protože se nakazil loni v březnu, a je tedy imunní.

Neexistuje však žádná záruka, že tato imunita bude dostatečně silná, aby ho chránila po celá léta, zejména vzhledem k tomu, že se objevují varianty koronaviru, které mohou částečně obcházet obranné mechanismy organismu.

Výsledky Nussenzweigovy studie naznačují, že lidé, kteří se uzdravili z COVID-19 a kteří byli později očkováni, budou mít i nadále extrémně vysokou úroveň ochrany proti nově se objevujícím variantám, a to i bez toho, že by v budoucnu dostali posilující vakcínu.

"Vypadá to přesně tak, jak bychom doufali, že bude vypadat dobrá paměťová odpověď B buněk," řekla Marion Pepperová, imunoložka z Washingtonské univerzity v Seattlu, která se na novém výzkumu nepodílela.

Všichni odborníci se shodli na tom, že u lidí, kteří nikdy neměli COVID-19, se imunita pravděpodobně projeví zcela jinak. Boj s živým virem se liší od reakce na jediný virový protein vnesený vakcínou. A u těch, kteří měli COVID-19, měla počáteční imunitní odpověď čas dozrát po dobu šesti až dvanácti měsíců, než byla napadena vakcínou.

Tato kinetika je jiná než u někoho, kdo se nechal očkovat a po třech týdnech se nechá znovu imunizovat," řekl Pepper. "To neznamená, že by nemuseli mít stejně širokou odpověď, ale může to být velmi odlišné."

Tento článek vyšel: 26. května 2021 v 12:02 hod.
Apoorva Mandavilli
The New York Times

https://www.seattletimes.com/seattle-news/health/immunity-to-the-coronavirus-may-persist-for-years-

scientists-find/