Drtitelka prsů

Už jsem několikrát četla, že kdyby mužští museli chodit na mamogram, tak by vymysleli něco méně bolestivého. Mamogram, to je za trest a ještě se do toho strachovat, aby výsledek dopadl dobře.

Minulý týden jsem byla objednána na mamogram na 10:30, ale byla jsem tak "natěšená", že jsem v čekárně seděla už v deset hodin. Většinou příchody před objednanu hodinou nejsou k plusu, protože vás málokdy vezmou dříve. Venku bylo horko, odjíždět na několik minut se mi nechtělo, protože i vypisování papírů zabere nějaký čas.

Vzala jsem si papíry k vypisování a posadila jsem se  v čekárně, ihned jsem si všimla, že v době kovidové místnost přestavěli. Tam, kde dříve byl vchod, byla kukanˇ s administrativní pracovnicí a kde dříve seděla administrativa, byly dveře, kam se dříve vcházelo do chodby a do jámy lvové. Tenkrát vás zavedli do chodby, kde bylo několik kumbálků se závěsy. Za jedním z nich jste se vysvlékla a navlékla se do erárního nemocničního županu. Svoje oblečení jste uzamkla ve skříˇce, od které jste celou dobu měla klíč, na kterém bylo zavěšeno číslo skřínˇky.

Posadila jsem se už v deset hodin do čekárny, kde seděli dva starší manželé a vypisovala stejné papíry, jako každý rok. Nejdříve si dovnitř zavolali paní, ale ta se rychle vrátila zpátky do čekárny. Další, kdo šel dovnitř, byl muž, který vedle ní seděl a za několik minut volali mne. Bylo něco málo po desáté, očekávala jsem, jako roky před tím, že vevnitř se v kabince převléknu a potom budu opět sedět a čekat,až na mne přijde řada. Ale i uvnitř byly stavební změny, aby se lidé spolu nebezpečně neshromaždˇovali. Z chodby jsme vešly do malé chodbičky s jednou převlékací kabinkou a po pravé a levé straně dveře, které vedly do ordinací. Mladá žena, která si mě přišla vyzvednout, byla i ta, co mi bude dělat mamogram.

"V kabince je pán," upozornila nás další pracovnice a vystrčila hlavu z pravých dveří. "Čekám, až se převlékne," vysvětlila nám a kývla hlavou směrem ke mne a zeptala se:

"Ta paní je pro mne?"

"Ne, to je moje paní," obhajovala si mě moje "mamogramka".

"Myslela jsem si, že to je manželka toho pána," vysvětlila omluvně pracovnice z pravých dveří.

"To je jiná paní," odpověděla jí a otočila se ke mne, "počkáte si, až pán vyjde, abyste se převlékla," oznámila mi a a strčila mi do rukou ten nemocniční župan.

"Můžu se převléknout v ordinaci," navrhla jsem a kývla směrem ke dveřím, kde byl mamogram.

Většinou vám nedovolí, aby se někdo převlékl ve stejné místnosti, překvapila mě, když s tím souhlasila.

"Počkám tady na chodbě, až si vezmete župan, tak otevřete dveře," navrhla mi.

"Můžete zůstat v místnosti," prohodila jsem lhostejně, jakýpak stud před doktory? Já, která jsem odrostla v socialismu, kde jste seděli v ordinaci a sestřičky na vás lhostejně otevřely dveře, aby se i lidé v čekárně pohledem pokochaly na vaši nahotu. Nebo když mě nechali napochodovat na gynekologie s nahou zadnicí, protože jsem si nevzala na vyšetření sukni, což mi neodpustili... To bylo kdysi dávno, ale ten nestud mi v ordinacích nějak zůstal.

Na mamografii jsem se zahalila do nehezkého županu, ale nebyl důvod se zahalovat. Jakmile nakráčíte k přístroji na mamogram, začne odhalování a nejenom to. Stoupnout si k přístroji čelem, co nejblíže, špičky bot k sobě a tedˇ to nastane. 

Z pravého ramene si sundáme župánek, prso na desku, pravou ruku natáhnout před sebe a uchopit se držadla.

"Můžete jít ještě blíž?" požádala mě mladá pracovnice a tahala pravé prso, aby bylo co nejvíce na "pracovním stole".

Chtěla jsem ji vyhovět a pohnula se dopředu.

"Nestrkejte mi sem to pravé rameno," napomenula mě, protože rameno může dělat stíny. Poslechla jsem a dala jsem rameno dozadu.

"To prso tady nechte." s pravým ramenem se hnulo i pravé prso. Pohnula jsem podle příkazu ramenem dopředu.

"Nestrkejte mi sem i to levé prso," upozornila mě.

Levou rukou jsem si přidržovala levé prso, aby nelezlo na pracovní stůl.

"Tu nohu vytočte a dejte tu ruku z toho levého prsa," požádala mě. Zformovala jsem se podle jejích představ, nebo zdeformovala jsem se podle jejích představ?

"A tu levou ruku sem," uchopila moji levou a zbytečnou ruku, kterou jsem tahala svoje levé prso daleko od pracovního stolu. Moji ruku připlácla na můj zadek, abych s ní nezlobila. Poslušně jsem si ji nechala na levé straně své hýždě. Na závěr mě ještě "jemně" zatáhla za pravé prso, aby se vrátilo na pracovní desku a jedeme. Zdvižená skleněná deska nebezpečně klesala k pravému prsu, aby ho bolestivě přimačkávala k pracovní desce a dělala z něho více a více  totální placku.

Ježišmarjá, zapomněla jsem, co mám dělat s hlavou. Skleněná deska mi drtí nos, honem hlavou otočit doleva, byla jsem tak soustředěná na prsa, ruce, nohy, že jsem zapomněla na hlavu.

"Nedejchat," zavelela moje "drtitelka prsů" a utíkala za skleněnou přepážku, kde měla počítač.

Jak řekla: nedejchat, zjistila jsem, že už asi několik minut ani nedýchám, jak jsem soustředěná na všechny ty povely. Také nejsem hadí žena a každý nádech a výdech mi v této pozici zkroucenosti dělá problémy.

Jestlipak tedˇ vydržím se nenadechnout, když už takovu dobu nedýchám? Příště si dám pozor a budu do poslední chvíle dejchat, přesvědčovala jsem se.

Další obrázek budeme dělat ze strany. Mamogram se přetočil a všechno začalo nanovo, jenom ze strany. Opět jsem zapomněla dejchat. Stejně i v případě levého prsa.

Udělaly jsme čtyři snímečky, moje "drtitelka prsů", která mi vytahala prsa jako psí uši, byla se snímky spokojena. 

Hurá, můžu utíkat.

"Jděte se obléknout do kabinky," sdělila mi.

"Tam bude určitě ten pán," měla jsem předtuchu. "Já se rychle obléknu tady," navrhla jsem ji a opravdu jsem byla natotata vysvlečená ze županu a navlékla se do trika. Bylo horko, takže více oblečení jsem na sobě neměla. Předtucha mě nezklamala, někdo byl opravdu v kabince a převlékal se. Budˇ ten pán a nebo jeho manželka.

Vystřelila jsem z ordinace i z budovy, že takovou rychlost ani "drtitelka prsů" ještě nezažila. Bylo 10:22, když jsem naskočila do auta, což bylo osm minut před mým objednaným časem a já jsem uháněla nakupovat. Přála jsem si, co nejdříve zapomenout na všechny "drtitelky prsů". 

Bylo to těžké tak rychle zapomenout. Potvrdilo se mi, že opravdu žádná hadí žena nejsem a esíčkové kroucení s mým tělem mi nedělá dobře. Dva dny jsem nemohla otočit hlavou doleva, jak mi bolela krční páteř. Tak tedˇ mi zbývá jenom masáž, nemůžu se dočkat, až moje masérka bude mít volný termín.