Do voleb se vám nepletu.

Ze zahraničí se vám do voleb nepletu. Za prvé to mám hodně daleko a hlavně: opravdu nevím, jaká je v Čechách nálada. Je pravda, leccos slyším a čtu, ale nežiji v Čechách a necítím atmosféru, ve které vy žijete.  

Českou televizi nesleduji, protože si myslím, že manžel by tomu bez anglických titulků nerozuměl a mám dost politiky v Americe. Jsem už "přepolitikovaná", a proto mě překvapila manželova slova, když jsem přišla z práce:

"Volby u vás vůbec nedopadly špatně, vidˇ?" 

"Jak jsi na to přišel?"

Manžel ví, že byly volby, protože sleduje na you tubu různé "expaty", cizince,  kteří žijí v Čechách. Tak například youtuberka Joy King, jejíž domovinou je Kenya a vdala se za Čecha, je překvapena, jak klidně a bez násilí volby v Čechách probíhají. Všechny obchody a restaurace jsou otevřené, Kenya má  uplně všechno uzavřené, protože volby jsou provázené násilím. 

Takže manžel ví, že byly volby, ale jak přišel na to, že volby dopadly dobře?

"Komunisté nebudou ve vládě..."

"To jo, komunisté tam nebudou." souhlasila jsem s ním, připadalo mi zbytečné mu povídat o převlíkačích kabátů. "Ale já bych ODS nevolila. Kdysi jsem je volila a vzešla z toho vláda Václava Klause. Podle mého mínění, ten nám víc ublížil, než pomohl. Je to můj názor, šla bych pryč od německé a francouzské diktatury, s tím bych asi s V. Klausem souhlasila, protože on dříve nebyl pro EU..."

"A tak bys šla pod ruskou a čínskou diktaturu, bylo by to lepší?" zeptal se mě manžel. "Četl jsem, že Srbsko přijalo půjčku od ČÍny, protože nebyly spokojeny s tím, co jim nabídlo EU. Směrem Čína jde také Madˇarsko a Polsko..." oznámil mi. Než jsem přišla z práce, tak měl čas si všechno prostudovat.

"Já vím, není kam utéct." 

-----------------------------------

Druhý den mi syn přivezl opravený a vyčištěný počítač, za odměnu jsem mu nabídla oběd. No, nejenom za odměnu. Je to můj syn, tím je řečeno všechno. Nabízím mu jídlo, kdykoliv se tady zastaví. Včera jsem dělala zapečené plněné papriky s rajskou, jenom rýže ještě nebyla dovařena. Syn není žádný troškař, na talíř si nandal omáčku a tři plněné papriky. Na rýži nečekal.

"Co ty říkáš k výsledkům voleb," chvátal manžel zapříst konverzaci, než mu syn ujede. Doufal, že se mu od nevlastního syna dostane jiné pochopení, než jsem mu předvedla den předtím.

"Dobrý, kdybych šel volit, tak jsem je volil," překvapil mě syn. Opravdu překvapil, jak byl nadšený.

"Syn se mnou souhlasil, volby dopadly dobře, můžeme se přestěhovat do Čech," přemlouval mě opět manžel, když už syn odešel.

"To bys musel s mým synem, ten s tebou souhlasil." odbyla jsem ho. On nedá a nedá pokoj, ale já nemůžu odejít od své vnučky, třebaže je už dvanáctiletá, ale stále nás potřebuje. Dědu a babi. Ve čtyřech letech jsem opustila první vnučku v Čechách, tim, jak jsem se odstěhovala do Ameriky. Bylo to hodně bolestivé, když se naučila psát, tak mi psala dopisy do Ameriky a v jednom bylo tiskacím písmem napsáno: proč jsi mě opustila, babičko? Myslela jsem si, že se opět sejdeme a navážeme... ale spoustu let jsme se neviděly. Některé situace si jdou svoji cestou a nemůžete je ovlivnit. Proto, když jsme se po několika letech na chvíli sešly, bylo to vždycky jenom na chvíli a z ní se po pár našich setkáních stala slečna. Unikla mi spousta let, kdy jsem se s ní neviděla a nemohla jsem s ní být o samotě a navázat důvěru. Tu jsem uplně ztratila a kdybych se snažila sebevíc, asi už  na ni nejde navázat.

Nechci se vzdalovat od svoji dvanáctileté vnučky, a tak ani po volbách se do Čech nemůžeme přestěhovat, manžel to ví, přesto neustále zkouší. Nemůžu se přestěhovat, a tak se vám do voleb ze zahraničí nepletu.