Úcta k lidské práci a půdě

Včera jsem se setkal s takovou neokázalou a prostou ukázkou úcty k lidské práci a půdě, že mě to nedá a podělím se s tím s vámi.

Byli jsme s tátou doplnit obilí do krmelce, abychom v době nouze měli čím přikrmovat zvěř. Dva pytle ječmene jsme hodlali do nepřístupného terénu dotáhnout naším oblíbeným způsobem. Na kolečku. Jeden tlačí, druhý železným hákem zaseknutým za rám u kola táhne. V zimě pak zbývají sáňky.

 Když jsme zaparkovali na posledním dostupném místě na asfaltce, objevil se syn našeho známého. Slovo dalo slovo a on se nám nabídl, že jede zrovna se svým minitraktůrkem domácí konstrukce do lesa pro dřevo. Tak že nám to obilí hodí alespoň na horizont, kam se dá ještě dojet. Uzounkou lesní cestou se jeho čtyřkolka s motorem z oktávky, jakých mají v okolí lidé snad desítky, propracovala až 50 metrů ke krmelci. A to se s kolečkem dalo už sjet.  A jak to tak bývá, kecali jsme.

O tom, jak jeho táta, začal k stáru pít, že už je na práci sám, že má jen dcery a ty zatěžovat nemůže. Pak přišly překvapivé věty, které z úst asi pětatřicátníka zněly tak přirozeně. Pozemek v sousedství, který nedávno přikoupil je sice zarostlý vzrostlými stromy, ale vedený je jako louka. Protože sousedi pamatují jak se tam před válkou pěstovali brambory, tak že tam při chystaných teréních úpravách nebude žádné kameny dávat ani na zpevnění cesty. Všechny kameny jsou vynoseny na jednu hromadu opodál. Když už je jednou lidi z toho pole po generace vynosili, tak je tam přece nebude dávat zpátky. To radši povede cestu někudy jinudy. A co kdyby z toho zase někdo chtěl někdy udělat pole...

Vím, že to není žádná bombastická historka, která by se dala zfilmovat. Možná je to banální a v tak příkré stráni už pole nikdy nebude. Ale s něčím podobným jsem se už dlouho nesetkal. Spíše s neúctou k hodnotám a práci minulých generací. S neúctou k půdě. S bouráním, vyasfaltováním, zazděním, zasypáním a mávnutím rukou, že to nestojí za to. S tím, jak je ta nejlepší zemědělská půda  bezhlavě ničena stavbami hypermarketů a skladišť.

Byli jsme moc rádi, že nám v tomhle parnu s obilím pomohl. Ale já si odnesl ještě něco navíc.