Kostelecký hospic a ochotníci

Dobrý člověk ještě žije, alespoň "U nás" na Náchodsku. V úterý se díky hronovským ochotníkům sešlo téměř čtyři sta lidí, aby shlédlo benefiční představení Jiráskovy Lucerny pro Hospic Anežky České v Červeném Kostelci.

Plné hlediště "sousedů" i z okolních obcí.Eva Wagenknechtová

Bylo to symbolické. Hronovský rodák A. Jirásek, hronovští ochotníci, za které hrají i Náchoďáci, a Kostelečáci, přírodní areál v Červeném Kostelci. Lucerna je klasikou, která vypovídá o české duši tolik, že to i po osmdesáti letech mrazí. Lokajství, chudá pejcha, zloba, dobrosrdečnost, statečnost a poctivost. Patos, humor i poezie. To vše v ní lze nalézt.

Divadelníci hráli bez nároku na honorář, poradili si s neobvyklým prostorem i jednu chvíli i deštivým počasím. Přesto téměř čyři sta diváků mohlo být spokojeno. Nejen, že viděli našemu srdci blízkou hru, kvalitní výkony a že svým vstupným přispěli na dobrou věc. Také se tak po sousedsku sešli, někteří si dali pivo a klobásu, a pohovořili. Opět si potvrdili, že nejen ekonomika, ale i mezilidské vztahy a společné prožitky a sdílení, vytvářejí obyčejné lidské štěstí a spokojenost.

Deštníky oschly, hospic má další prostředky na zachování lidské důstojnosti v posledních věcech našich bližních a v nás zůstává dobrý pocit. Všem, kdo se na tom podíleli: "díky!"