Bavíte se při reklamách?

Sledovat reklamy je někdy nudné až otravné, někdy zábavné a někdy inspirativní. Vždy jsem nadšen, když se objeví nějaký skvělý reklamní slogan. Například „ hygienicky čisté!“. Nebo „tripl ekšn“. U zubní pasty bylo použité slovní spojení opravdu pikantní, protože tripl je lidový název pro pohlavní nákazu kapavku. Vždy jsem se při této reklamě pobavil touto myšlenkou.

Musím se vám k něčemu přiznat. Mým snem v mládí bylo být reklamním básníkem! Za málo námahy, pouze díky nápadům, mít hodně peněz. Proto trochu s nostalgií na mladické sny a také s žárlivostí sleduji „konkurenty“. V této branži je možné téměř vše, vyjma občas etiky, se meze nekladou. Například logice. Ono pověstné „hygienicky čisté“ je brilantním příkladem.

Když jsem externě přednášel a zkoušel na vysoké škole, na fakultě, která má v názvu hygienu, dával jsem studentům zákeřnou otázku. Učíte se o hygieně, víte jak se porušuje, jak jí dosáhnout, jak ji měřit atd. Ale umíte dvěma až třemi slovy vysvětlit, co to vlastně hygiena je?

Když zazněla definice „čistota a pořádek“, byl jsem nadšen. Svědčí to o tom, že student vlastně ví, o čem se učí. Tato zkratka jde totiž k jádru problému. Demontuje nadstavbu vědy na prostý a jednoduchý princip. Na základ, bez kterého je všechna snaha marná. Tam, kde je čisto a pořádek, tam se nákazám prostě moc nedaří.

Takže paní doktorka v reklamě na nějaký chemický sajrajt nám nad záchodovou mísou razantně prošívá vědomí  myšlenkou, že nechce mít domácnost jen čistou, ale čistě čistou! Nebo čistotně čistou. Pořádně a čistě čistou. Prostě aby byla „bílá bělejší“. To „nejlepší je v novém přípravku ještě lepší“ atd.

To co ale opravdu miluji, jsou novotvary, které mají konzumentům vnutit pocit, že výrobek obsahuje něco, bez čeho se prostě nelze obejít.  Co se skrývá pod aktivinem, vitaktivem, perfektkomlexem, vitakalem a těmi dalšími snad už desítkami názvů, které jsem už bohužel zapomněl a které najdeme od jogurtů, přes minerálky až po léčivé přípravky na prostatu, opravdu nevím. A obávám se, že to netuší  často ani výrobci. Ale zní to dobře, vědecky a důvěryhodně.

Ono v reklamě totiž často není důležité, co se říká, ale jak se to říká. Není důležitý obsah, ale forma sdělení. Ale když to tak vezmu,  to samé platí čím dál víc nejen v reklamě. Vždy si vzpomenu na brilantní Kemelův kreslený vtip, kde se divák ptá druhého diváka na fotbale, proč by zrovna rozhodčí neměli brát úplatky. Když je to přece úplně normální i v jiných oblastech našeho života.

Tak se těším na další revital komplex, superaktiv, imunosaver, voňavé aroma, korpus těla, úplnější absolutno a finální konec. Reklamám zdar!