Děkuji Vám, paní Nagyová

Vážená paní Nagyová, chtěl bych Vám z celého srdce a naprosto upřímně poděkovat. Ptáte se za co? No přece za pana Nečase. Děkuji Vám za to, že se vám podařilo zlikvidovat tohoto politika ženskými zbraněmi. Jinak to totiž zřejmě asi není možné, protože český politik je nesmrtelný. Děkuji Vám za to, že jste nás zbavila nejméně charismatického premiéra naší historie a nebál bych se říci i jednoho z nejméně výrazných premiérů Evropy vůbec.

Je stará známá pravda, že nejhorší věci dělají lidé, kteří na to nevypadají. Oni možná dělají úplně stejně špatné věci jako jiní, ale protože to od nich nikdo nečeká, tak to asi vypadá mnohem hůře. Stejně tak vím, že pokud potkám harlejáka v kožených hadrech, tak se s ním maximálně opiju. Pokud ale potkám někoho kdo je nakrátko ostříhaný, nosí brýle, hovoří o svých několika dětech, o rodině, o pravidelné návštěvě kostela - mám se na pozoru. To jsou ti lidé, kteří jednoho dne zahnou svým manželkám, opustí děti a vrazí vám kudlu do zad. Když všichni hledali pana Nečase během probíhajících zatýkání, domovních prohlídek, tak nebyl k nalezení celý den. Ale když mu pustili partičku tří čístých kamarádů z vazby, tak byl u mikrofonu za minutu a prahnul po krvi. Trochu to připomnělo způsob, kterým kdysi hrdinně odvolala ministra Pospíšila. A o to více mě nevím jestli pobavilo nebo naštvalo, jak hovořil o tom, že kdyby byli jeho protivníci čestní, tak by už složili funkce a zastřelili sebe a dalších minimálně 400 lidí, kteří se podíleli na té křivdě. Pan Nečas měl historickou šanci stát se nesmrtelným, ale tím, že se v ten den kdy ho všichni hledali nezastřelil, tak ji promeškal. Pane Nečasi, ale i vám musím poděkovat za jednu věc. Za to, že jste nám konečně řekli, že ta politika co děláte je samé svinstvo, ale že to je přece normální. Všichni to víme, ale konečně se nám i někdo přiznal. Nevím, jestli po Vás příjde někdo lepší. Zatím to vypadá, že Vaší nástupkyní se může stát knihovnice, která vzdělání nahradila vhodnou stranickou průkazkou. Ale i to jsme tu už měli, čtyřicet let. A v zemi, kde dlouholetým ministrem financí je chemik to asi ani není divné, i když on je tedy alespoň vysokoškolák. Ale zase si prožijeme ty chvíli naděje, že to bude lepší a potom ten marast skutečnosti, že to lepší není, ba právě naopak. Pane Nečasi - stydím se za vás.