Na co si to dnes vůbec hrajeme ?

V dnešní době probíhá výměna generací. Samozřejmě  jako všude na světě.Jen u nás si hrajeme na to,že ti starší tomu nerozumí a mají v klidu vyklidit své pozice.Máváme transparenty na akcích,kterým vůbec nerozumíme a křičíme hesla..

Ale dnešní doba má mnoho zájemců,kteří davu předříkávají cosi o svobodě myšlení a konání. A chtějí,aby dav poslouchal jen jejich jedinou správnou pravdu.Mnozí vědí,koho ihned propustit či vyhodit a nepřekládají alternativu řešení.Vůbec si neuvědomujeme naše postavení ve světě ani v EU. Dnes se lámají ledy. Ti,co nenávidí kohokoliv a chtějí vystoupit z čehokoiv musí trpět jako zvířata v kleci.

Určitý zvláštní,či latentní rasismus či šovinismus jsme podědili a hledáme záchranu v tvrdých postojích.

Mluvit o fašismu není dobré.Ten jsme v naší oblasti nikdy nezažili a vlastně ani nechápeme jeho skutečný původ a názory. Což je možná sice dobře,ale určitý dějinný rozhled potřebuje každý. I ten co nemá rád dějepis.

Říká se,že dějiny píší vítězové. Jen my nevíme, kdo je vlastně  vítěz současný,minulý či budoucí. A tak raději pomlouváme Čínu, i když vůbec netušíme,co pomlouváme a proč. Jiní pomlouvají USA a netuší ,jaké jsou myšlenky tamních obyvatel.

Stejné je to v Rusku,Německu či Francii.

Svět se mění a my s ním. Esoterici již vidí ve hvězdách optimistická znamení.Současné katastrofy a problémy jsou prý již poslední cestou k osvícení lidstva.Čekat na katastrofu je ubíjející.

Naše společnost v této Střední Evropě si neumí zamést před vlastním prahem a systematicky dělá vlny,které narušují přátelský vývoj. Neumíme si přiznat,že se bojíme vývoje v EU,Rusku, či Číně. USA považujeme za vzdálenou zemi,kde si to nějak optimálně vyřeší sami.Taková Ukrajina nás moc nebolí a Ukrajinci u nás mohou pracovat.

Nechceme pochopit,že musíme plout v proudu,který je nám historicky určen.Podvědomě nechápeme,že ani náš volební systém nemůže nic změnit k lepšímu. Může jen s pomocí provokatérů věci zkomplikovat. Letos jsme to viděli velmi názorně při schvalování Státního rozpočtu.

Když o nic nešlo,tak byly problémy. a když nám teče do bot,tak poslanci odhlasují raději vše. A to nejhorší se právě vaří v Bruselu. Tam vidí, že nám do bot teče všude.

A tady máme nyní již tančit ?

Není nutno psát šílené scénáře, když brod je ještě daleko říká klasik.Nadnárodní ekonomika má jiné priority než máme v každé rodině.

Současná generace by se měla ohlédnout 30-40 let zpátky. Co bylo a co je dnes.

Je lépe a mělo by být ještě líp !

Čeká nás dobrá budoucnost.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Bedřich Dvořák | sobota 18.7.2020 20:14 | karma článku: 14,61 | přečteno: 882x