Jsem z generace hippies. Byla to krásná doba.

Hnutí hippies k nám vtrhlo i přes železnou oponu. Velmi dobře si pamatuji úroveň myšlení tehdejší generace mladých. V té době jsem studoval Vysokou školu a dokonce se mohlo jezdit i na Západ.  

motto :

https://www.youtube.com/watch?v=bch1_Ep5M1s

Na kolejích bydlelo mnoho mladých z mnoha států.Ani jsme nevěděli,kdo je odkud. Nějaký problém s muslimy nás ani nenapadl.Holkám se líbili a to nás štvalo.

Vůbec není pravda,že jsme nemohli vyjet za hranice.Nikdo nedělal žádné problémy, i když bylo jasné,že tam mnozí budou nějakou dobu pracovat. Mluvím o létech 1965 až 1969.Pozvání se dalo zařídit.

A nějakých disidentech jsem neslyšel a Václav Havel měl tenkrát  jiné starosti. Komunistické buňky na škole byly minimální. Vlastně jen v prvních semestrech byla povinná zkouška z dějin bojů dělnické třídy.Z toho jsme si většinou zapamatovali jen založení jakési strany v hospodě " U Kaštanu".. Žádné terorizování s Marxismem -Leninismem jsme neznali.

Kupodivu nikdo za kopečky neutíkal. Z mého okolí opravdu nikdo.První vlna z padesátých let již skončila a přicházející období Hippies nás nadchlo. Holky se nám líbili a byly přívětivé. Homo generace prakticky nebyla vidět.

Sehnat hudbu nebylo tak snadné,ale dalo se i to.Vždy byl u někoho magič Sonet duo či Sonet B3 a kazety ještě nepřicházely.Občas někdo sehnal nějakou gramodesku a to byl poklad. Mám jich ještě mnoho nezničených.

Na kolejích veřejně vyhrávalo radio Luxembourg a nikdo to nezakazoval.

U nás se zakazovaly jen ošoupané džíny a někdy dlouhý vlas. Ale to ošoupání nebyla móda ale následek praní s pomocí mýdla s jelenem a značné životnosti. Oblečení bylo v módě hlavně  džíny,sako z tesilu z tanečních, bílá košile dederon a nějaká placka,kterou jsme vyráběli sami.Na nohách žabky a v zimě pohorky. Taky jsme chodili bosi.

Tak nějak jsme byli spokojeni a svět za hranicemi byl prostě jiný svět.Některé holky se vdaly venku a přijížděli ukazovat svoji úroveň.Určtě jsme jim nezáviděli.

Jen jsem věřili,že jde o dočasný nutný stav,který skončí.

Zdrhat se začalo až po invazi vojsk v roce 1968. Částečně šlo o strach z dalšího vývoje a nebo šlo o nenadálou možnost ,která se asi nevrátí. Z politických důvodů se tenkrát ještě neutíkalo.

Do společnosti se vrátilo již dříve určité množství lidí z kriminálů,kteří byli předčasně propuštěni. A jistá organizace protestů začala až v roce 1968, kdy nastala očekávaná obleva.

Další protesty začaly až v době normalizace a s nimi i zmizela doba hippies.

Ale přiznám se,že mi vlhnou oči,když si poslechnu něco z této doby a nebo někde ulovím fotografie.Byla to krásná doba porozumnění a zcela určitě to zažije i stávající mladá generace.

Stejně jako když jsme tenkrát netoužili po majetku a základem byla láska,rodina,umění,vzdělání a porozumnění.

Vše přijde znovu,lidé jsou tak geneticky neprogramováni. Nebude to nijak složité.Současná doba nikoho nenadchla.

Jen v nás pořád dříme strach z války,stejně jako tenkrát. Tenkrát hippies vyhráli a válka ve Vietnamu skončila.

Snad nová generace pochopí,že jsme tenkrát jen trošku předběhli světový vývoj.

A určitě přijde doba,kdy bude líp.

Nějaké domonstrace na odvolání členů vlády budou odvrženy na smetiště dějin,jako hloupé a zbytečné.

Jde o úplně jiné hodnoty,než je podpora či zavržení nějakého Babiše a dalších.

Jde o obyčejnou lidskou radost a realizaci snů.