Současný stav světového společenství umožňuje přenos informací velkou rychlostí.ale nynější stav není jen následek strachu před neznámou nemocí,neb jde o něco jiného.Někdo to sice pořád necítí,leč pamětníci vědí.
Dnes je již mezi námi minimum pamětníků světové války. Ale pamětníci let kolem roku1938,1948,1953,1968 a 1989 ještě žijí a zažívají podobné pocity jako tenkrát. Nejde jen o naši republiku. V těch dobách se měnil svět značnou rychlostí.V USA končili se svými problémy a Evropa měla zvláštní revoluci při pádu "socialistických" států. "Západ" se radoval, že bylo odstraněno velké nebezpečí ze strany SSSR a uběhlo další 30 let. Vždy to přichází v podobném intervalu kolem celého desetiletí nebo třcetiletí 1938+ 30 = 1968 1968+ 30= 1998 ( byla finanční krize) a rok 1989 se připravoval po celou dobu od roku 1968.Po roce 1980 již bylo jasno.Jen se nevědělo kdy a jak.
Dnes to tady je zase.Je to možno chápat negativně,jako pád osvědčeného společenského systému a nebo pozitivně jako prozření společnosti,která vidí,že se vše již musí změnit.Přitom jde zase změnu ekonomických principů, kdy nejde o krizi z nadvýroby, ale o krizi z působení omezených zdrojů v hospodářství. A jde vlastně o boj o zdroje surovin i energií.
Demonstrace u nás v minulých letech byly ve skutečnosti také jen ukázkami nespokojenosti s vývojem. Jestli někde sedí Petr či Pavel není vůbec důležité. Současný politický i hospodářský systém již vyčerpal své možnosti a musí skončit. A to všude.
Vývoj v Číně se určitě poučí z nedávných událostí. Navíc se utvrdí v tom, že jsou nejlepší a jejich ideologie je správná. Jen ji trošku šikovně a pragmaticky upraví.V Rusku i Číně hrozí nástup kultu osobnosti,pokud nevytvoří korigující mechanismy. Snad se jim to podaří. Obě mocnosti již na tom pracují. V Rusku dost komplexně.
V Evropě je prakticky zlikvidována soustava závazných nařízení EU,protože vše kolabuje.Spolupráce rychle vyprchala.
Afrika si již vytváří vlastní politický systém a v USA bude vývoj jistě také zajímavý. Je to společnský a hospodářský obr ,který dosud likviduje sám sebe. To neznamená,že vývoj v USA bude negativní. Možná právě naopak se vody odkalí a zlepší. Prezidentské volby něco napoví a připraví následné řešení.
Latinská Amerika asi půjde vlastní cestou, Na vůdčí demokratickou společnost tam kandiduje několik států. Těžko budou následovat vývoj v Evropě. Pravděpodobně půjde o nějakou formu všelidové demokracie nového typu.
Asie se propojí spoluprací Islámu,Hinduismu,Pravoslaví a polyteistických životních směrů.Vůdčí roli asi převezme Irán s některými státy bývalého SSSR. Zajímavý bude osud Japonska, které by se mělo zbavit protektorátu USA.. Stejně jako celá Korea,která plánuje sjednocení. Těžko říci,co bude dělat Čína v oblasti Jihočínského moře a okolních států.
Spolupráce musí zvítězit. Národy již nechtějí válčit a umírat.
