Existuje hezké přísloví o házení perel sviním.Dlouhá léta jsem si tuto geniální moudrost spojoval s jakýmsi nepochopením někoho s něčím.Postupně jsem pochopil mnohem hlubší a geniálnější obsah této pravdy.
Dnes sice nevím vše, ale vím mnohem více a obzor se mi velice rozšířil Je to universální pohled na realitu života.Každý v životě zažil období,kdy jeho vrstevníci vypadají dokonale a ti ostatní – hanba mluvit.
Někdo tomu říká střet generací,ale pravda je úplně jinde. Asi. Možná by bylo lépe říkat střed generací – jakýsi bludný kruh nepochopení okolo kterého se vše pomalu otáčí.I ty svině není možno brát doslova. Někdo si na svini hraje a někdo je svině od narození.A tady nastává to prozření. Každý je jiný a je to jako při porovnání ženský a melounu – dovnitř nikdy nevidíš ! I ty perly ! Každý je malá perlorodka. Z někoho se sypou takové perly, že mu to není možno ani vysvětlit a natož vyčítat. Prostě perlí.To je ale ten lepší případ . Jsou i nositelé perel silně agresivní a nebezpeční..A navíc – pod ušlechtilou rouškou není jejich pravá tvář moc vidět.
Je to úplně jiný problém než házení hrachu na zeď. Těžko pochopí posluchač Evy a Vaška,dechovky a sladkých melodií mládí co je opravdová hudba. On ani tu kvalitu nechce. Nic mu to neříká. A vlastně co je v hudbě kvalita. Strnulý výraz virtuoza ve fraku a nebo šraml v hospodě v Horní Dolní.Symfonická báseň interpretována s dokonalým nasazením a nebo řvaní opilců v hospodě.Vše je svým způsobem dokonalé.I ta maličká perla někoho potěší a ty svině …. Těm je to stejně jedno.. Tak přátelé – to že jste v roli sviní – to stejně nevíte a vlastně se to ani nikdy nedozvíte a Vy vrhači perel – zvažujte kam je házíte. Sviním je to přece naprosto jedno.
