Nekupuj levné potraviny je to fujtajbl

ale kde mám vzít na ty dražší, ale kvalitnější?

Ráno do práce, večer z práce, k rodině, povinnosti a spát. Ráno od znovu.

Obrázek spousty rodin nejen u nás, ale i ve světě. Jsou tací, kdož mají možnost vydělávat tolik, aby zajistili svým rodinám kvalitní potraviny. Jsou ti, kteří nemusí moc přemýšlet mezi hermelínem a náhražkou z cleveru z Billy. Těmi, kteří nevolí mezi špekáčkem za 30,- a maslatou klobáskou za 160,-

Určitě je i těchto lidí spousta, určitě je i spousta těch, kteří i přes nevelký dostatek peněz volí raději potraviny dražší, ale proč poslouchat věty typu: nekupuj to, je to levný a s masem, jogurtem či něčím jiným to nemá nic společného.

Mám snad čas na to, abych v obchodě četla všechny popisky co co obsahuje? Někde to není vůbec, někde vám to má říct prodavačka a kouká na vás, jako by se v tom supermarketu ocitla jen úplnou náhodou a kdo se v tom má potom vyznat?

Faktem je, že většina levných věcí stojí za houby, ale prodávají se. A lidi je kupují, protože jim nic jiného nezbyde. Prostě nemají peníze. Ale poslouchat inspektora, jak se vám snaží vysvětlit, že tohle fakt ne, protože vám to jedině uškodí je trochu paradox.

Je to asi tak stejně směšné, jako když si půjdete koupit do výprodeje boty za 2 stovky a při reklamaci se vám prodavačka vysměje, že co byste jako za tyhle prachy chtěl? Jenže tady je faktem to, že jste za ně zaplatili, je jedno kolik, ale zaplatili. Takže očekáváte dobrý výsledek a tak to má být.

Stejné je to u potravin. Levné nebo drahé, ale očekáváte dobrý výsledek. Nic mezi tím.