Paní Žilková NEOPÍREJTE se o katolickou církev, jinak ŠPATNĚ DOPADNETE.

...

Největším průšvihem poválečného křesťanství je servilita vůči katolické církvi a papeži. Papež byl nazýván protestanty a evangelíky šelmou antikristovou a pod. Nyní vaši představení ..... blahem, když mu mohou veřejně podat ruku.

..

Mám hypotézu, že za tímto jevem je děs křesťanů ze skutečných kořenů šoa. Bůh nás ochraňuj ....

Dole píše pan Kolář

o celibátu jako dogmatu katolické cíkve.

Velice se mýlíte, celibát je pouze administrativní opatření, které může papež jedním podpisem zrušit.

Máte pravdu. Dogma to není. Ovšem celibát vychází z Písma a je uplaňován i v pravoslavné církvi. Ženatý muž se může stát knězem, ale kněz se nemůže oženit. Stejně tak v pravoslavné církvi nemůže být biskupem ženatý muž. Co se týče katolické církve, tak ač se to nezdá, tak má také dost ženatých kněží (dějinné důvody) Ale celibát a tedy zaslíbení se Bohu, není křesťanský vynález. Toto praktikuje i budhismus, stejně jako to praktikovala stará římská a řecká nabooženství u svých kněží a kněžek. Navíc kněžky za pohlavní styk, byly odsouzeny k trestu smrti

Pěkný článek.

Církev odpradávna usměrňovala sexualitu, protože je to jeden ze způsobů ovládání lidí...

Církev sexualitu neusměrňovala, naopak. Manželskou podporovala dle slov svatého Pavla, že muž má volný čas trávit se svou ženou a žena se svým mužem, aby je nenapadali hříšné myšlenky. Tedy on to řekl více vzletně, ale i moje interpretace zachovává smysl.

Děkuji za skvělý článek. Souhlasím s Vámi. Kéž by si to lidí uvědomili, že církev vytváří lidé, kteří mají také své chyby... Ono už to mnohdy ani není o víře... Ach jo!

Shodou okolností zrovna na toto téma (Catholics & Sex) je nyní volně přístupný pořad (anglicky) katolického kazatele a teologa Michala Vorise. Vysvětluje logicky a srozumitelně jak katolická církev chápe sexualitu.

http://www.churchmilitant.tv/fullpreview/index.php...

Paní Žilková, vy si vymýšlíte - vytvořila jste si svou (falešnou) představu Ježíše a toho, co znamenají jeho slova o lásce k bližnímu. Z evangelia jste si totiž vybrala jen to, co se vám hodí "do krámu". Ježíš samozřejmě stejně jasně, jako o lásce, mluví i o zdrženlivosti. "Nepřišel jsem zrušit Zákon" (tj. Boží přikázání, která jsou shrnuta v Desateru), "ale naplnit ho". Vy, na základě své subjektivní konstrukce (a překroucení Ježíšových myšlenek), pak pronášíte své "hodnotové" soudy a vydáváte je za Kristovy. Když se Ježíš ujal cizoložnice, kterou chtěli kamenovat zákoníci, neřekl jí ani náhodou, že to, co dělá, je v pořádku, ale "jdi a nehřeš víc". Když mluvil o manželství, jasně potvrdil, že pouze svazek muže a ženy je dle Božího ustanovení. Díky křesťanské tradici se nám zachovaly čtyři evangelní úryvky týkající se manželství: Mt 5, 27–28: 31-32; Lk 16-18;  Mk 10,2-12; Mt 19, 3-9.  Především u Marka vidíme jasné svědectví o ideji manželství jako svazku monogamního a nerozlučitelného. Ježíš nepřišel proto, aby "pečoval o naše duše a přitom se nestaral o to, s kým spíme", jak mylně tvrdíte, ale proto, aby přinesl spasení tomuto světu. Součástí jeho spasení je proměna lidí, tak, aby se z hříšníků stali lidé spravedliví, jak píše apoštol Pavel v 1.Korintským 6.9-11: "Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království?  Nemylte se: Žádný chamtivec a požitkář, ani cizoložník nebo homosexuál, ani zloděj, opilec a hrubián do Božího království nevkročí! A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha."

Musím s vámi nesouhlasit. Je sice faktem, že se občas v katolické církvi (a nejen tam) objevovaly úlety v chápání sexuality, ale to neznamená, že je nebo kdy byla tato církev proti sexu, tak jako proti němu nebyl ani Ježíš.

Co však církev považuje v souladu s učením Ježíše za špatnost, je sex bez manželství, nevěra, rozvod a nový sňatek (i když zde se názory mírně různí) apod. Také potraty jako zabití zárodku člověka i v souladu s biblickým chápáním, že nový člověk je dar od Boha, jsou právě proto nepřípustné. 

Avšak homosexualita jako orientace nejen že není jakkoli nedovolená, ale nečiní člověka ani méněcenným. Nelze člověka soudit jen pro jeho sklony a dispozice, aniž by bylo v jeho silách je nějak ovlivnit (ano, najdou se mnozí katolíci, kteří to bohužel dělají, byť proti oficiálnímu církevnímu učení). Co však církev nepřipouští, je však sexuální život homosexuálů, i když ani zde nepanuje zcela jednomyslná shoda napříč církví.

Ať již však člověk jedná jakkoli, není možné jej tak snadno odsuzovat, viz "Nesuďte, abyste nebyli souzeni." (Mt 7,1). Každý je bratrem nebo sestrou. Tolik učení.

Mohu vám tedy doporučit, chcete-li se napříště vymezovat proti církevnímu učení, vezměte si je nejprve do ruky a prostudujte (Katechismus katolické církve web.katolik.cz/feeling/library/kkc.pdf).

Tedy, já vím, že je to od tématu, ale..."musím s vámi nesouhlasit"? Co vám ta čeština udělala???