Žaluji aktivisty!

Zbabělost je to, zač žaluji aktivisty za feminismus, genderismus, migraci a proti oteplování Země. Nemají odvahu jít prezentovat své názory (jejich terminologií bojovat) tam, kde se dějí opravdu velké špatnosti ve velkém měřítku.

Neochota k jakékoli skutečné diskuzi, překrucování a zamlčování faktů, denunciace názorových odpůrců, nerespektování zákonů a k tomu naprostá bezohlednost k ostatním lidem, to vše je spojeno s aktivismem proti oteplování planety, za genderismus, za ženy a proti mužům a samozřejmě s aktivismem za migraci do zemí sdružených v EU. To všechno jsou platné charakteristiky zmíněných aktivistických skupin a skupin s podobným „lidskoprávním“ zaměřením. Někde je něčeho víc, jinde je něčeho méně, ale čeho mají všechny takové skupiny vrchovatě, to je zbabělost!

Nikdy nevytáhli paty z bezpečné EU, kde v úplně nejkrajnějším případě za nepořádek, který si zvykli dělat, dostanou maximálně pokutu. Jenže země sdružené v EU jejich akce nepotřebuje. No, řekněte sami: jsou v ní snad pronásledováni homosexuálové, feministky, levičáci, anarchisté, ekoteroristé nebo pašeráci lidí z Afriky a arabských zemí, nebo členové dalších skupin, deroucích se o svá skutečná či domnělá práva? O to hlasitěji a urputněji a bezohledněji je všemožné aktivistické skupiny podporují.

Skutečné pronásledování za jiné politické nebo filosofické názory probíhá v jiných zemích. Stejně, jako celosvětově závažné poškozování životního prostředí probíhá v jiných zemích, než v těch, jež jsou členy EU. 

Pro všechny, kteří se rozhodli prosadit ženská práva je takový Írán zemí zaslíbenou! Například letos na jaře tam odsoudili advokátku Nasrín Sotúdeovou ke 38 letům vězení a 148 ranám bičem. Sotúdeová je nositelkou Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, obhájkyně iránského disentu a také matka. Matka, která si veřejně sundala šátek z hlavy, což bylo impulzem k jejímu současnému uvěznění (poprvé byla za své aktivity odsouzena na tři roky). Kde jsou všechny evropské a americké „bojovnice“ za ženská práva? Kde jsou všichni lidskoprávní aktivisté, když v případě paní Sotúdeové nejde jen o ženská, ale vůbec o lidská práva?

Čína posílá řekami do oceánu nejvíc plastového a dalšího odpadu. Pálí nejvíc uhlí na světě. Na rozdíl od zemí z EU staví Čína nové uhelné elektrárny jako na běžícím pásu. A dostat se tam do vězení za jiné než schválené názory je pořád jen o málo složitější, než za Kulturní revoluce. Kde jsou členové Greenpeace, Hnutí duha, nebo Dětí země a dalších nátlakových ekoorganizací? Demonstrují snad v čínských městech? Loví plasty z Perlové či Žluté řeky? Ostatně ani s podporou čínského disentu to není valné. Alespoň že se tu tam připomíná již 70 let trvající okupace Tibetu. Ale do Číny kvůli tomu aktivisté nejezdí, protože by dostali nejdřív pendrekem a pak by skončili v zatraceně nepěkném vězení…

Aktivisté nejezdí ani demonstrovat, happeningovat ani dělat jiný aktivismus do Indie, kde jsou ženská práva téměř neznámým pojmem. Stejně, jako šetrné chování k přírodě. Že by páchali dobro v některé z afrických zemí, o tom se také nějak neobjevují zprávy.

Tam i jinde se vyskytují Lékaři bez hranic, o vhodnosti jejichž angažmá se sice asi někdy dá diskutovat, ale vždy je podloženo vlastní prací a vlastním rizikem, včetně rizika ztráty života. Ale to jsou zřejmě mentálně jiní aktivisté. Protože jsou zvyklí na to, že když něco chtějí dělat, tak za to musí zaplatit. Což je přesně to, co ti eko-gender a podobní aktivisté v žádném případě nechtějí riskovat.