Přidělit pořádání olympiády Číně je kontroverzní. Ale pokud za to má být někdo kritizován, rozhodně to nejsou sportovci. Vozit se po nich je nesportovní.
Na sociálních sítích to můžete vidět každý den. Sportovci, kteří pošlou příspěvek z olympiády, si můžou být prakticky jistí, že pod ním najdou i kritiku, jak můžou závodit v zemi, která porušuje lidská práva, utlačuje Ujgury, Tibet apod. To je podle mě pod pás.
Jestli se ptáte co, tak oboje. Porušování lidských práv i kritika sportovců. A s dovolením o té budu psát. Oni za to totiž nemůžou. Ani za přidělení olympiádě Číně a už vůbec ne za utlačování Ujgurů a spol.
Pro většinu sportovců hlavně v individuálních sportech je olympiáda absolutní vrchol, kterému obětují strašně moc. Od mala trénují, dřou, často obětují svůj osobní život i zdraví. Je to samozřejmě jejich volba, ale většina nás ostatních se na jejich výkony ráda dívá. Fandíme, prožíváme s nimi jejich úspěchy i neúspěchy. Ti nejlepší skvěle reprezentují naši zemi.
Je přitom jen pár vyvolených, kteří se za život podívají na více olympiád. Nikdo, ani oni sami, přitom neví, zda právě tahle olympiáda není jejich poslední. Měli by tedy o splnění svého snu, kterému tolik obětovali, tedy o možnost startu na olympiádě, přijít jen proto, že ji někdo přidělil Číně?
Já si to rozhodně nemyslím. A nikdo by jim kvůli tomu neměl nadávat. Sport má spojovat, ldíky olympiádám se setkávají lidé téměř ze všech zemí světa. I to může malým dílkem přispět k tom, aby byl svět lepší. Ne, nejsem naivní. Vím, že Čína určitě využije olympiádu i ke své propagandě. Ale to případně vyčítejte Mezinárodnímu olympijskému výboru. Sportovcům vyčítejte, když selžou ve své disciplíně.
