Ono to je asi tak. Kdo jednou měl vyplavený dům, při každém dalším dešti znejistí.

A v případě, že jdete musíte někam jít a venku se zatahuje temným mračnem, přirozeně si vezmete deštník. Mají se díky tomu cítit nějak diskriminované ty mraky, z kterých nezapršelo?

Jo, jo, je to problém. Už dlouho si kladu pomyslnou otázku, kde hledat univerzální moudro, aby to nebyl rasizmus, ale ani rezignace.

Už jsem to tady psal; 3 roky jsme se živili v 90. létech stánkovým prodejem, když pan Dlouhý zařídil silné omezení těžkého průmyslu. Cca z 10 případů přímého napadení nebo krádeže to byli 8x cikáni; někdy jen pro zábavu smetené zboží ze stolku s otázkou: "Něco se vám nelíbí?" Napsal jsem, že od té doby jsem rasista, což bylo řečeno obrazně a z textu to vyplývalo. Znamená to jediné: zkušenost zapříčinila, že když jsem u bankomatu a zastaví se za mnou dva Romové, zpozorním.

Na druhou stranu, byl jsem na brigádě a jeden cikán (odmítal být Róm) ze smíšeného manželství a jeden starší solo patřili v partě k nejaktivnějším. Ale zase, vedle nich tam byli krátce tři mladíci, "zašívali" jak se dalo , až je vyhodili.

Je fakt, že počet cikánů ve vězení násobně převyšuje stav, který by odpovídal zastoupení v populaci. To ovšem nevylučuje posuzovat případ od případu. Ale jiný příklad: po složení zboží do auta, "zmrzlého jako drozd", mně pozval straší pár, který u mně pravidelně nakupoval, domů na kafe. Tak naklizený byt jsem dlouho neviděl! Paní jen poznamenala: "To víte, já musím být 2x lepší než "bílý", jinak by mně pomluvili."

Integrace je silné téma, jen oboustranný zájem může dojít k úspěchu. Nejnadějnější se zdá být cesta intenzivní práce s mladými - škola. Na druhou stranu, u dospělých, kteří třeba 10 let nepracovali, je potřeba přitvrdit s omezením soc. dávek, ovšem tak, aby děti netrpěly. Proč např. nemohou jít peníze přímo na dítě, na obědy, výlety (lyžák), na sportovní potřeby, ale i ošacení atd.? I při organizačních potížích to bude lepší, než když to otec prochlastá v hospodě.

Je dobře o problému psát, i zde na blogu; je však jistě všem jasné, že psaním se problém o moc nezmenší.

Problém jsou ti negramotní rodiče. Jakékoliv barvy či příchuti.

To plus není omyl, ale je fakt, že je to poprvé!

Vážený pán Banga! Oháňať sa "rasizmom" a pritom písať pre rasistický web je, podľa môjho názoru, minimálne kontraproduktívne.

No, nemáte to lehký, Patriku. Každopádně je to velmi dobře a poutavě napsáno. Řekl bych, že od dob, co jsme spolu "bojovali", jste dost vyrostl.

Každopádně lehké to nemáte. Tak snad jen, držím palce.

43 let jsem bydlel v Kadani. To co píšete je (bylo) tad vidět na každém kroku. Spousta romů, co jsou, mimo bary pleti, k nerozeznání od majority a spousta takových, co se je o samotě bojíte potkat. Je tu i čtvrť, kam v noci nikdo nevkročí, protože jsou tam skoro denně rvačky, hádky velkých skupin, kdy máte pocit, že co nevidět začnou zapalovat auta, apod... Majorita se také dělí na ty, co opravdu rozlišují a ty slušné respektují, a na ty, co je pro ně každý tmavší jen negr, co by ho vystěhoval co nejdál. Od mala jsem poznával jak ty slušné, tak i ty opravdu nepřispůsobivé. Bydlel jsem v posledním paneláku v ulici, kde bydlela ještě majorita a od vedlejšího dál bydleli téměř výhradně romové. I základní školu jsme měli společnou. Časem jsme se díky neustálým bojům o území (ale nejen s nimi, dříve se tak bojovalo běžně po celém městě, byla to úžasná zábava, kterou dnešní děti neznají), a jiným kratochvílím, dokonale poznali a většinou i kamarádili a spousta přátelství přetrvala do dnes. Smutné je, že ti slušní to mají díky tem neslušným opravdu těžké.

Pan Kroner níže to popsal dokonale.

Věřím, že se Vám to nelíbí a jste bezmocný. Také jsme byli s manželem bezmocní a spoustu věcí se nám nelíbilo. Rezignovali jsme a odstěhovali se z Kladna - Rozdělova na vesnici, kde také žijí Romové, ale oproti Kladnu je tu klid a pohoda.

Ano, pane Bango. Tak to je.

Všichni máme zkušenosti s problémovými RomydříveCikány a proto neproblémovému Romovi nebo Cikánovi trvá, než si vybuduje vztah s okolím na základě pevné ukázky toho, že problémový není. A když se pak v blízkosti objeví ti obvyklí problémoví, jde všechno do háje.

Je to tak. Léta budované vztahy a vzájemná důvěra se hroutí jak sněhulák na jaře.

To je jedna z veci, kterou ale nechapu...Proste...pokud poznam Roma, ktery je ok, tak prece to, ze nasledne poznam i kdyby extremne problemove Romy, nemuze to zmenit muj nazor na toho konkretniho. Toho cloveka ta situace prece nijak nezmeni...To same platilo v byvale Jugoslavii. Drivejsi pratele byli najednou neprateli...Ja bych teda napriklad na kamose z Ruska nijak nezanevrel, i kdyby nas Rusove napadli.

Jsem proti předsudkům!!, ale průhledné paneláky z Chánova mám stále před očima.