Botička

Přišel jsem ke svému vozu a našel na něm botičku,zavolal jsem dle návodu a za chvilku přijel Městský policista s jakousi firmou jejíž zaměstnanec omontovával z mého auta již zmíněnou botičku a já s peněžkou v ruce čekal na ortel který vynese ten pan strážník.  

Než se dostal k ortelu a vypsal potřebné doklady,prosvištělo nám za zády 5 aut jejichž řidiči si evidentně nelámaly hlavu s tím že jsme na cestě mezi panelovým domem a dětským hřištěm a vesele šlapaly na plyn i když ten strážník nešel přehlédnout,povídám:Já vím že stojím na zákazu,ale nepřekážím a přijel jsem rychlostí 30 km/h,šlo by to zohlednit?Upřel na mě všeříkající pohled,no a v tom mě to došlo!

Vím že jiným to došlo už dávno přede mnou,ale i tak mám ze svého procitnutí sice kapku hořkou,ale přesto radost!

Dopravní značky povýšily na skvělý byznys,např.značky jak-koli upravující zastavení a stání jsou nejziskovější,oběť je paralizována,chycena do želez kterým říkáme botička,no a kdo chce ten svůj majeteček v podobě auta dostat zase domů,musí se prostě vykoupit,kdežto šílenec řítící se sídlištěm a ohrožující vše živé kolem sebe to je jiné kafe,to už se musí změřit,potom chytit,dokázat že to byl on a ne někdo blízký,no a následně pokutu těžce vymáhat...,prostě moc práce.Nevím proč,ale tak nějak se mi vybavil Baroš,jeho Ferrari,Evropská Francie a Česká nedotknutelnost majetku,lidských práv atd....,ale představa šíleného mladíka v kšiltovce,agresivního kamioňáka nebo úspěšného manažéra myslícího si že s novoučkou nadupanou firemní Audi může vše,stojících bezradně v polích za Horní Dolní poté co jim za nedodržení silničního zákona a opojení z rychlosti a nadřazenosti nad zákony tohoto světa kus jejich ega navždy mizí v nenávratnu a ve prospěch státu na odtahovém voze,ve mně vyvolala záchvěv zlomyslného blaha.

Takže závěr je asi ten,že sice mrtvých spíše přibývá,ale alespoň že už umíme trošku parkovat!