V jednom kontinentu, v koruně hor je skryta malá krásná země, kde krást je zlato, lhát je stříbro a poctivě žijí jenom chudáci.
V té zemi mají dokonce i stát, v něm pana prezidenta a všichni diskutují, zda pan prezident má moc moci, či málo moci a zda by neměl jenom klást věnce na pomníky.
V tom státě mají soudce, kteří mají moc mnohokrát větší než pan prezident, navíc je jich na desetitisíce, mohou ničit životy lidí, krást a loupit. Tito soudci nejsou voleni a lid je má jaksi „nafurt“. Soudci mají pomocníky, exekutory, kteří mají právo kvůli svému výdělku šikanovat obyvatelstvo přímo v jeho obydlích, advokáty, kteří mají právo u soudů lhát a tvrdit nesmysly a soudci těmto lžím a nesmyslům s rozkoší naslouchají. Obzvláště prolhaný advokát je odměněn soudcem formou palmáre za zvláště dlouhé řízení.
V tom státě mají dokonce i policii, ale policisté jsou jenom ostří pitbulové na vodítku, přičemž zlatí a stříbrní určují délku vodítka a to, zda pitbul smí, či nesmí kousnout. Do zlatých a stříbrných pitbulové zásadně nekoušou. Do soudců už vůbec ne, nesmí.
V tom státě mají dokonce i vlády, ale ty se střídají podle toho, jak rozhodují rozvědky. Rozvědky poslouchají zlaté a stříbrné a protože kradou úplně všichni, pak není problém kohokoliv zavřít, nebo znemožnit. Poctivého v tomto společenství nenajdete. I kdyby se poctivý našel a snažil se být poctivý i nadále, nakonec je buď zlomen, nebo ho zlatí a stříbrní znemožní, odsunou, vypustí, vykoupí, okradou, dle libosti a příležitosti. Kdo není se zlatými, je proti nim. Soudci zařídí zbytek.
V tomto státě mají i voliče a dokonce i volby. Volební většina jsou hloupí lidé, kteří nad ničím nepřemýšlí a jejich jediné vzdělání je moudro televize. Tam se doví vše potřebné k životu, co koupit, kde, koho zvolit, co je správné, koho nenávidět, a hlavně – máme se líp, tak co.
V tomto státě jsou i lidé podnikaví, ale za podnikání musí platit výpalné formou daní a poplatků. Pokud se opravdu stane, že některému podnikavému se něco povede a začne být úspěšný, vrhnou se na něj úředníci a ti otravují tak dlouho, až podnikavý firmu prodá a odstěhuje se za devatery hory a devatery lesy. Nebo vstoupí ke zlatým.
Volební, soudní a obchodní lež vždy zvítězí, pravda nevyplave, není voda.
Hloupí mají své ekonomy a podekonomy, kteří vždy vědecky zdůvodní, že peníze je nutno vytisknout z ničeho a následně půjčit na úrok, teprve pak začnou pečení holubi létat rovnou do úst. To, že pečení holubi rovnou do úst nelétají podekonomové vědecky zdůvodní, že podnikaví okrádají hloupé a málo odevzdávají daně. Je potřeba více zdanit, více peníze tisknout, více vybírat, více rozdělovat, ale jsou tací, co nám to kazí, pryč s nimi, okovy a registrační pokladny na tuto chamraď podnikavou.
Všichni se těší na válku, protože jedině ta nastolí nové pořádky a zajistí dostatek pečených holubů, zlatí se těší na nová odbytiště, stříbrní se těší, kolik vydělají podvodem, protože všichni hloupí věří, že budou na té vítězné straně. Nebudou, jejich gripenky a pandurky na vítězství nestačí.
