Levice, pravice, přednice a zadnice.

Již mnohokrát jsem šel k volbám a dokonce jsem si několikrát myslel, že můj hlas ve spojení s jinými bude mít nějaký význam. Žel, nebylo tomu tak a nikdy nebude. Volby jsou pouze divadélko pro frustrované, aby dali pokoj.

Pravým účelem voleb v tzv. demokratickém systému je, voliče rozdělit. Rozdělit, přičemž samo dělení si určí voliči. Účelem voleb není jakási demokracie, nebo alespoň poddemokracie, ale prosté a nenápadné ovládnutí společnosti.

Ne, nezbláznil jsem se, svůj názor vysvětlím na příkladu. Dnes je společnost celkem účinně rozdělována na tzv. levici a pravici. Tyto pojmy vznikly v dávných dobách a nejsou jakkoliv ukotveny. Každý má svůj názor na to, co je to levicová politika, co je to pravicová politika, není nějaká jednotná a přesná definice. A s takovými rozpornými názory jde každý k volbám.

Pokud jdete k volbám, kde volíte mezi zhruba stejnými demagogy, lidmi zhruba stejných morálních vlastností, lidmi zhruba stejně výřečnými, stejně elegantními, nosícími zhruba stejné kravaty, mezi lidmi říkajícími zhruba stejné blbosti, zvolíte půl napůl. Zákonitě.

Novináři pak napíší, že se dostavil volební pat. Už nenapíší, že to tak vyjde samo od přírody. Pak vznikne parlament, půl napůl. Novináři naříkají, jak se bude vládnout, co budeme dělat, zase voliči zvolili blbě. Strany jsou navzájem vyváženy, jako závaží na váze. Na jedné straně 100 kilo, na druhé straně 100 kilo. Pak stačí jedno kilo dát z jedné na druhou stranu a váhy demokraticky ukáží. Stačí jednoho poslance zavřít do vazby, zastrašit, nebo uplatit a je demokraticky rozhodnuto. Vůle lidu sem, moc lidu tam.

Pokud jsou voliči již poučeni a volební pat si v minulosti zvolili, navíc se zoufale snaží, zvolí si více stran, vyjde to tak samo od přírody. Jak na takovéto chytré voliče? Vznikne koalice, a to tak pečlivě, aby žádná ze stran nedosáhla na splnění svého volebního programu. Vzniklý parlament je rozdělován nevolenou dohodou, tzv koalicí. Koalice je sestavena tak, aby opět záleželo na jednom hlasu. Typická ukázka jsou poslední naše volby, kdy vznikla koalice tak, aby nedošlo k prolomení církevních restitucí. Církevní restituce považuje za nespravedlivé nejen skoro celý národ, ale i ústavní soud, nicméně koalice byla sestavena tak, aby změna restitucí nešla prohlasovat. Mohla být koalice alespoň trochu jiná a tužby národa by byly vyslyšeny, ale to „nesmí být“. Někdo to zakázal. Ať se socani ve věci řešení církevních restitucí spojí s křesťany, nakázal patrně „někdo“. Takové spojení je z principu blbost, ale, jak vidno, je na světě.

Volby jsou „naprd“. Nic se nevyřeší, pouze z nás loutkáři - majitelé státu dělají blbce.

Určité řešení by bylo referendum, ovšem všimněte si, že i to nesmí být schváleno. Přece si loutkáři a jejich loutky nenechají schválit něco, co by omezilo jejich moc.

Na to všechno pomyslete, až zase půjdete k volbám volit svého levicového, pravicového, přednicového, či zadnicového Kašpárka. Nebo až půjdete volit evrohujery a evronehujery.

Namísto rozdělování bychom se měli spojovat. Zvolme si politiky, kteří se nevymezují proti jiným, ani proti ničemu, ať spolupracují, ať řídí tuto zemi v zájmu jejích občanů. Problémů k řešení je dost. Nevolme Kašpárky, vždyť jsou jasně vidět.

Volme strany, které chtějí něco dělat, které chtějí něco změnit. Z principu to budou nové strany, které to zatím neumějí, vystupují amatérsky a jsou kritizovány v médiích. Přenesme se přes jejich nedostatky a chyby. Konec konců je to naše jediná naděje.