Nevím, zda u nás bude někdy lépe, vyloučeno to není. Pokud bude společnost a stát ovládán stejnými zájmovými skupinami a lidmi, kteří jsou u vesla dnes, pak nikdy. Možné to však v každém případě je, zkusme se zamyslet, co k tomu vede a co nikoliv.
Nejdříve je nutno alespoň zhruba určit, co to je "lépe". Neměli jsme se špatně již v 70-tých letech, gulášový socializmus nám zaručil mnohé - slušný život, byty, důchody, práci, zdravotnictví, cenzuru i ostnaté dráty. Špatně se nemáme ani dnes, rozhodně neumřeme hlady. Humanitární bombardování nám nehrozí. Ropa u nás ze země neteče, jsme tedy mimo zájem globálních mocných. (Možná.)
Co je tedy "lépe"? Třeba lepší vztahy mezi námi, čistější příroda, kvalitnější potraviny, větší úroveň vzdělání, kvalitní pracovní příležitosti, významná svoboda jednotlivce, ochrana historického dědictví národa, ochrana soukromí, ochrana soukromého majetku, ochrana bydlení, rodiny, právo na výměnu jakýchkoliv informací, svobodný trh, svobodné podnikání, právo podílet se na řízení a hospodaření státu. Mnoho z uvedeného nemáme, anebo o něco právě přicházíme. Svobody ubývá, nový občanský zákoník z nás dělá úplné ovce, naopak přiděluje státním úředníkům možnost nás reguloval, omezovat, soudit a šikanovat.
Co tedy nejdříve a nejnutněji?
V první řadě si myslím, že by společnost měla žít v pravdě. Tím nemyslím pravdu ve jménu náboženského desatera, nelhat. Myslím pravdu ve smyslu správnost, a to je problém veliký, kdysi dávno ho řešil Descartes, to se psaly roky 16xx. Od té doby se moc nezměnilo. Jsme v podstatě hloupí humanoidi, stále se mýlíme. Na omylech je totiž založen náš vývoj. Je důležité omyly identifikovat a snažit se je napravit. Snažit se v každodenním životě nalézat správná řešení a činit kvalitní rozhodnutí. Pokud se spleteme, je nutno chybu opravit, např. pokud se soudce splete, anebo vynese nesprávný rozsudek úmyslně, měla by být vždy možnost tuto vadu rozsudku opravit. Což dnes nelze. Pokud si voliči zvolí blba (s prominutím), nebo darebáka, měla by být tato chyba snadno napravena. Což dnes nelze. Proti lživé reklamě, obchodní lži, lsti a matoucím smlouvám by měla existovat reálná a účinná obrana. Dnes není.
V praxi to znamená opravu zákonů a možnost zbavení se neschopných a závislých soudců, neschopných a závislých státních úředníků. Což dnes nelze, zvláště v tomto banánovém státě.
Rodina je základ státu, to je axiom, na tom je založena existence civilizace. Pokud rodina bude zničena, dojde k zániku této civilizace. V praxi to znamená kvalitní rodinný život a taky, aby rodina vedla děti k tomu, aby žili jako řádní lidé. Vzdělání je dnes na nízké úrovni, i když kdekdo má titul, nebo se honosí bakalářem, koupeným za pět prstů, bez docházky.
Je to problém škol a sám bych k tomu nechtěl uvádět své názory. Diskutoval jsem o tom se svým synem, který je před maturitou, jeho zralé názory mě překvapily. Školy nechme učitelům a hlavně žákům. Odborníci na ministerstvu vymyslí blbosti. Osvoboďme školy. Výsledkem by mělo být, aby děti měly dobré znalosti, aby dobře ovládaly nějakou odbornost a aby byly tvořivé, o to hlavně jde. My dříve narození bychom mladým do vzdělání neměli "kecat", vzdělání je jejich věc, měli bychom je pouze podpořit. Školství by nemělo být předmětem kšeftů a ze škol by neměly být továrny na peníze, to je jasné. Uvědomme si, že mladí lidé jsou jediné obnovitelné přírodní bohatství, které zatím máme, než nám ho někdo zprivatizuje. (No, myslím to vážně, nikoliv jako vtípek.)
Potřebujeme malý a efektivní stát. Stát nezávislý na volených politicích. Tady vidím největší problém, protože dnešní poslanci a jejich kamarádi stát ovládají prostřednictvím zastrašených úředníků, kteří nemají žádnou ochranu. To vidíme krásně na dnešní zničené policii, zkorumpovaných soudcích a úřednících. Stát s účinnou samokontrolou. Tzn., není možné, aby soudci měli možnost vynášet hloupé a nespravedlivé rozsudky, práce policie by neměla být sabotována, úředníci na magistrátech by měli hájit zájem svého města, nikoliv zájem jejich šéfů.
Námi volení politici to samozřejmě nechtějí, a to přímo zoufale. Ohrožuje to totiž jejich absolutní moc a kšefty. Je to vidět na obtížném porodu služebního zákona, kdy, jak se zdá, ani císařský řez nepomůže. Jak jsem si minulý týden povšiml, tak strana TOP se nechala slyšet, že pro služební zákon nezvedne ruku. Pochopitelně. TOPáci nebudou sami, ony se připojí i ostatní strany. Služební zákon ve verzi výhodné pro stát a pro voliče NESMÍ být schválen. Poslanci všech stran - spojte se.
S efektivním státem souvisí silné a kvalitní právo spravedlivě vymáhané úředníky, nikoliv soukromníky. Což v důsledcích vede ke zrušení skoro poloviny zákonů. Politici, kteří se již měsíc dohadují o moc a o to, jak nenápadně zradit program, se kterým zvítězili ve volbách, to jistě neudělají.
Pro začátek je toho více než hodně. Chápu, že jsem pravicový idealista, ale nějak se začít musí. Je to v rukou nás všech, alespoň si to myslím.
