Před měsícem se zdálo, že EET zcela rozvrátí náš trh restaurací a hotelů. Nestalo se, naopak, restaurace a hotely vykázaly dvojnásobné tržby. Záměrně říkám, že vykázaly, ne že jim tržby na dvojnásobek stouply.
Ani na chvíli totiž nepochybuji o tom, že tržby v tomto segmentu byly vysoké, ale dobrá polovina jich byla utajená, a tedy i nezdaněná. Z celkem 40 tisíc subjektů asi 2 tisíce ukončily činnost a necelé 2 tisíce naopak živnost založilo. Také tady ani na moment nepochybuji, že většina nových živností jsou vlastně ty staré. Pod novým jménem mohou vykazovat skutečné – tedy vyšší – tržby. Proto starou živnost zrušili, aby nikdo nemohl porovnávat listopad s prosincem, nebo loňský rok s letošním.
Za měsíc – od 1. března – vstoupí do EET maloobchodní prodejny, což je na 250 tisíc subjektů – malých i velkých. Nepochybuji o tom, že část z nich nepřežije. Někteří se zachovají jako restaurace: přemalují firmu a dál pojedou poctivě, protože jinak už to nepůjde. Někteří opravdu skončí, protože prostě na poctivé vedení své živnosti nemají podmínky – buď to nedovedou, nebo neobstojí před konkurencí v konkrétním místě. Většina se s tím ale nepochybně srovná.
Naznačuje to i fakt, že v rámci první vlny EET stoupnul počet plátců DPH na dvojnásobek. Jak víme, plátcem má být každý, kdo dosáhne za rok obrat přes milion korun. Mnozí se tvářili, že mají obrat nižší, ale to teď již možné nebude. Je tedy dost logické, že se hromadně hlásí k DPH, protože vědí, jaké skutečné příjmy mají a že je v rámci EET budou nuceni přiznávat.
Ono to v minulosti někdy bilo do očí: obchodník sice nebyl plátcem DPH, tvrdil, že má obrat za rok pod milion, ale v regálech měl zboží klidně za dva miliony. Nikdo mu ale nemohl nic dokázat. Pětadvacet let jsme žili v daňovém systému, který nijak nekontroloval příjmy daňových poplatníků. To je to, co se se zavedením EET mění a co je trnem v oku těch, kteří EET kritizují.
Je pravdou, že supermarketů se v tomto smyslu EET moc nedotkne a že odtud zvýšený výběr daní asi čekat nelze. Realizují 70 procent maloobchodního obratu. Výše popsané „nesrovnalosti“ se tedy týkají pouhé třetiny trhu, ale i to je hodně peněz! Hotovost, která z části putovala i k dodavatelům potravin, tedy k zemědělcům, kteří tyto tržby rovněž nemuseli vykazovat. Nu a kdo byl šikovný, ten vyměřil svým zaměstnancům nejnižší mzdu na papíře a do kapsy jim pak z těchto nepřiznaných tržeb vyplácel zbytek. Všichni byli spokojení, protože ušetřili. Zaplatili to ti, kteří na daních nešidili.
Se zavedením EET budou mít poctiví obchodníci, jistě nějaké starosti a jistě i náklady. Myslím, že se jim vyplatí to překousnout, protože evidence tržeb narovná podmínky na trhu a ozdraví prostředí, ve kterém podnikají.
Hodně se hovoří o výjimkách z EET, například pro drobné živnostníky nebo farmářské trhy. To jistě není vyloučené, taková výjimka mi připadá logická, ale zatím to neprošlo. Farmářských trhů teď moc není a drobným živnostníkům stát s přechodem na EET pomáhá. Nic zásadního se tedy nestane, když se systém zavede plošně, když se ukáže, kdo má jaké tržby ve skutečnosti a když se výjimky zavedou až z fungujícího systému.
Margita Balaštíková
