Když centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu, stoply také úroky z prodlení, které jsou na tuto sazbu navázané. V dobách minulé vlády, kdy sazba ČNB byla 0,25 % nebylo o čem přemýšlet.
Když centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu, stoply také úroky z prodlení, které jsou na tuto sazbu navázané. V dobách minulé vlády, kdy sazba ČNB byla 0,25 % nebylo o čem přemýšlet. Úrok z prodlení má být podle směrnice EU o 8procentních bodů vyšší než základní úroková sazba, takže byl 8,25 %. Když ale sazba ČNB začala stoupat, měla tato vláda místo pochvalných řečí o boji s inflací zasáhnout a úroky snížit! Dnes je úrok z prodlení 15 %, což je lichvářská sazba, ke které se úroky z vkladů ani omylem nepřibližují. Je to sazba, kterou člověku napaří finanční úřad od prvního dne po splatnosti, přičemž se o té splatnosti ani nedozvíte. Takto se chová stát vůči svým občanům?
Jednak je zcela nesmyslné sjednocovat úroky z prodlení v rámci EU, když členské země mají různé měny, různou výkonnost ekonomik a různou míru inflace! Co se tím sleduje? Došlo někomu, že když u nás máme reposazbu ČNB 7 % a v zemích Eurozóny je stejná sazba 0,5 %, že to asi sjednocené není a že ten rozdíl je obrovský? Za druhé je ale faktem, že se bruselská direktiva týká pouze obchodních transakcí mezi podniky, případně mezi podniky a státem. podnikajícími subjekty. Není tedy závazná ve vztahu ke spotřebitelům, příjemcům hypotečních úvěrů a dalším fyzickým osobám – zde mohla vláda zasáhnout ihned a bez svolení Bruselu.
Milostivé léto, které odpouští dlužníkům státu veškeré náklady vymáhání kromě pevně stanoveného poplatku exekutorům je jistě dobrá věc – uleví dlužníkům a věřitelé dostanou poměrně rychle své původní peníze zpátky. Úrok z prodejní ale narůstá například u spotřebitelských a hypotečních úvěrů, a to nemorálním, lichvářským způsobem. A aby toho nebylo málo, exekutoři si účtují k tíži dlužníků i náklady exekuce, které se zvyšují o DPH, kterou exekutor odvádí státu. Až tato vláda přijde s myšlenkou úroky z prodlení snížit, až ji promyslí, projedná v Bruselu a posoudí v koalici, mohla by rovnou zrušit i tuto povinnost platit DPH. Jestli je v nákladech exekuce nějaká přidaná hodnota, která by se musela danit, to si opravdu nemyslím. A pokud budou říkat, že se jedná o chyby minulé vlády, tak jen připomínám, že příslušná direktiva EU platí od roku 2000 (za vlády Miloše Zemana, ČSSD), vládní nařízení je z roku 2013 (za vlády Petra Nečase, ODS) a reposazba ČNB byla k 31. říjnu 2021 (za vlády A. Babiše, ANO) zvýšena na 1,5 %. Další růst reposazby a s ní i úroků z prodlení probíhal tedy za vlády P. Fialy, ODS, která úřaduje od 17. prosince 2021 a takových drobností, jako jsou úroky z prodlení a DPH z nákladů exekucí si nevšímá. Státní úředníci, kteří by ji na to mohli a měli upozornit, dostanou přidáno ještě letos 10 %. Třeba se někdo vzpamatuje?
