V průměru 19,2% svých příjmů vydáme jen za potraviny. Nejpočetnější skupina příjmově podprůměrných obyvatel vydá za potraviny okolo 30% svých příjmů. V Rakousku a v Německu je to cca 12% příjmů.
Ani to, že u nás podle statistik OECD máme 5. nejlevnější potraviny v Evropě ve skutečnosti není pravda. Hovoří o tom prezident Potravinářské komory ČR Ing. Toman ve svém článku "Český spotřebitel je rukojmím obchodních řetězců....", publikovaném v Právu 6.5.2017 (str. 21). Jak to tedy u nás s levností potravin vlastně je? Vysvětlení je prosté: OECD i Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) započítává do cen všechny možné slevové akce. Argument levných potravin není pravdivý. Pravda je taková, že náš průměrný příjem je nejméně o 35% nižší, než by měl ve vztahu k cenové úrovni potravin být. Většina obyvatel u nás má však příjem nižší, než průměrný, a pro ně je toto procento mnohem vyšší.
Jak přitom mohou obchodní řetězce na potravinách vydělávat? Princip je jednoduchý: řetězce stlačí ceny českých dodavatelů co nejníže a své prodejní ceny nastaví co nejvyšší. Aby to tak fungovalo, využívají k tlaku vedle neobchodních nástrojů i nízké ceny dovážených potravin, jejichž výroba je subvencovaná ze státních rozpočtů jiných zemí. Při šikovném nastavení prodejních cen tak dokonce zrychlí i prodejnost dováženého zboží. Zboží z domácí produkce je pak v prodeji s vyšší cenou a pomalejší obrátkou (a někdy se i vrací zpět dodavatelům). Tak to u nás funguje už přes 20 let. Shrneme-li to: český trh ovládají bohaté zahraniční obchodní řetězce, na venkově máme chudé a slábnoucí zemědělce, kterým chybí prostředky na obnovu, údržbu a technologické inovace, na venkově ubývá pracovních příležitostí, spotřebitelé vydají za "levné" potraviny ze svých příjmů o třetinu více než lidé v sousedních zemích, jsme stále více závislí na dovozu potravin, vláda nereaguje a stále držící kormidlo ve stejném směru a ani evropské orgány nemající dost politické vůle (rozuměj zájmu a motivace) situaci řešit. Mrtvý bod. Opravdu nevídaný "úspěch" českého zapojení do jednotného evropského trhu! Člověk se jen ptá: to jsme skutečně chtěli?
Komu to prospívá, je jasné. Otázkou je co s tím dál udělat?!
Protože zemědělství a potravinářství jsou základem ekonomiky, myslím si, že je nutné, aby Vláda přestala přehlížet stanoviska odborné veřejnosti (profesních potravinářských a zemědělských komor), přehodnotila nesprávnou koncepci dalšího vývoje a konečně "otočila kormidlem" ve prospěch české republiky.
Margit Balaštíková
(Velmi uvítám zkušenosti a doporučení čtenářů).
