Kdo vlastně jsou tito lidé, kolik jich v daném spolku je, za koho mluví a čí zájmy hájí? A kolik ekologických spolků vlastně máme? Kde se dají zjistit tyto informace? Proč seznam spolků není na internetu?
Je zarážející, že iniciativa některých ekologických spolků směřuje jen k maření jakékoliv práce bez nastolení plodné diskuse o daném problému. V poslední době se zejména stavební firmy setkávají čím dál častěji s tím, že tyto spolky jsou zásadně proti všemu a jejich argumentací jsou stále se opakující námitky ke všem správním řízením, která se daného projektu týkají, aniž by jejich argumenty byly ekologické. Odvolávají se ke všem správním rozhodnutím a napadají většinu potvrzujících rozhodnutí odvolacích orgánů. Když to nestačí, podávají rozklady k ukončeným řízením. Často také podávají soudní žaloby ohledně špatných rozhodnutí ve věci anebo iniciují kontrolní orgány ke kontrolám. A nadto využívají médií k jednostrannému pohledu na věc a snaží se tak „vytvářet veřejné mínění“.
Často se objevují i dotazy, zda zákonem nedáváme velký prostor a preferenci pro uplatňování skupinových zájmů?! Lidem dnes není jedno, co tyto organizace dělají, kdo je platí - tedy z čeho žijí a co naší společnosti vlastně přinášejí – jaká je ta jimi přidaná hodnota? Položme si ale i jiné otázky.
Jestliže máme jedno z nejsložitějších stavebních řízení na světě a to včetně procesů SEA a EIA, to máme všechny odborné instituce odborně invalidní? Že by stát měl takto neschopný aparát? K čemu tedy zaměstnává tolik odborníků, když „ti nejlepší“ jsou ve spolcích a stačí, když prohlásí, že neuznávají odborné posudky státních institucí?
To snad ještě nikoho nenapadlo, že by bylo lepší, aby se tyto spolky vyjadřovaly již a pouze v přípravném stadiu? Každý investor přijme raději diskusi o problémech ve stádiu přípravy než v průběhu stavebního řízení! U velkých investorů se jedná často o firmy, které zaměstnávají řadu odborníků, mají vědecké i technické zázemí a často řeší investice s mandátem veřejné prospěšnosti (například dopravní stavby). A právě otázka veřejné prospěšnosti by měla být i otázkou pro existenci, funkci a podporu zmiňovaných ekologických spolků. Situace je zralá k řešení. Člověk má někdy pocit, že svým přístupem dokážeme často zničit i to pozitivní, co občanská společnost má přinést.
