Minulý týden je definitivně fuč a s ním i TGV, které se po tour v Česku vrátilo zpátky domů. Nezbývá, než si ptát, proč se vlastně strhlo tolik povyku kvůli 40 let starému, vyřazenému vlaku? Vážně jsme v Česku tak pozadu?
Budu upřímný: ano, jsme pozadu. Minimálně tedy pokud jde o vysokorychlostní tratě (VRT). A právě proto Správa železnic prodloužila loni v říjnu poradenskou smlouvu s francouzským národním železničním dopravcem SNCF Reseau, který nám v Česku s přípravou VRT pomáhá. V rámci této spolupráce tak TGV nebyl do České republiky zapůjčen jako muzejní kousek k prohlížení, ale jako symbol úspěšné koncepce vysokorychlostní železniční dopravy, která ve Francii funguje už desítky let – a z níž si pro naši zemi můžeme vzít to nejlepší.
Možná se ptáte, proč by pro nás ohledně budování VRT měla být vzorem zrovna Francie a ne třeba Německo, k němuž máme blíž, nebo ultrapokrokové Japonsko?
Kromě dlouholeté zkušenosti s provozem VRT, z níž můžeme čerpat, je pro nás francouzský vzor vhodný i kvůli řešení tratí, které kopírují terén. Tím se snižuje potřeba budování umělých staveb (například mostů a tunelů) a logicky i finanční náročnost.
Snadnější začlenění VRT do krajiny zároveň zjednodušuje procesy, jimiž je při přípravě výstavby VRT nutné projít. Ve finálně se tak mohou VRT realizovat levněji a rychleji.
A když píšu „rychleji“, na mysli máme už v roce 2040, kdy je díky výstavbě VRT předpoklad zkrácení dojezdové doby z Prahy do všech krajských měst o půl hodiny až hodinu. Přesně tak, třeba do Ostravy byste místo necelých 3 hodin cestovali jen 2, to samé platí v případě Karlových Varů. Do Brna by se dojezdová vzdálenost zkrátila dokonce o hodinu a půl!
Všechna krajská města by každopádně byla z Prahy vlakem dosažitelná maximálně do cca dvou a čtvrt hodiny. Ruku v ruce s výstavbou VRT pak jde i další modernizace železniční sítě, díky níž by se rychlá doprava měla stát do 20 let dostupnou minimálně pro 75 % obyvatel České republiky.
Tenhle ambiciózní plán aktuálně zahrnuje přípravu celkem tří VRT, na níž je v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro letošní rok alokováno 508,6 mil. Kč.
VRT, která se v budoucnu pravděpodobně stane nejvytíženější, je naplánovaná na trase Praha – Brno – Ostrava a Brno – Břeclav (Vídeň, Bratislava). Dojde tak ke spojení tří největších měst v naší zemi, vlaky na této trati nicméně obslouží i Jihlavu, Olomouc a další regionální centra.
Druhá větev systému tzv. Rychlých spojení vznikne na trase Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, čímž se Česká republika propojí se zeměmi západní Evropy. Hlavní směr do Německa uspokojí vnitrostátní i přeshraniční přepravní poptávku pro segment osobní i nákladní dopravy, zároveň však spoj výrazně zrychlí dopravu mezi Prahou a severními Čechami, které jsou jedním z regionů nejvíce zasažených negativními dopady ekonomických změn.
VRT na trase Praha – Hradec Králové/Pardubice – Wrocław pak propojí hlavní město s východočeskými aglomeracemi, v nichž žije více než 200 000 obyvatel. Cesta z Prahy sem bude trvat jen okolo 30 minut a hlavní směr do Polska navíc zajistí rychlou dopravu do turisticky oblíbených Krkonoš a Orlických hor.
Ekologicky i ekonomicky
A když už jsme u těch hor, na rozdíl od řady jiných řešení patří VRT, kde je zajištění prostupnosti krajiny a ochrany před hlukem rovnou součástí projektové dokumentaci, mezi infrastrukturní stavby ohleduplné ke svému okolí. Nejen, že nové tratě výrazně přispějí k dekarbonizaci české ekonomiky - doprava na nich má rovněž potenciál rychle nahradit krátké a střední lety. O tom, že nové generace vysokorychlostních vlaků jsou až o 30 % úspornější, ani nemluvě.
Teď když to všechno víte, asi si říkáte, že a) VRT jsou vážně super a už abychom je v Česku měli, b) dělá tuhle reklamu Balahura zadarmo nebo mu za ni někdo platí?
Skutečnost je taková, že pracuji na Správě železnic, kde se jako ekonomický analytik přípravě VRT v Česku přímo věnuji. Zaprvé to však není žádné tajemství a zadruhé, kdo mě zná, ví, že vysokorychlostním tratím odjakživa fandím.
O tom, jak velkou kvalitativní změnu může VRT přinést obyvatelům regionu, který protíná, jsem se ostatně přesvědčil loni na podzim v Rennes. Tohle krásné staré město uprostřed Bretaně bylo v roce 2017 propojeno vysokorychlostní tratí s Paříží a od té doby jde pořád nahoru.
V důsledku napojení na VRT totiž Rennes investovalo do rozvoje regionu okolo 2 miliard Eur, které putovaly na opravy a budování nových silnic, cyklostezek, škol, školek, parků a další občanské vybavenosti. Ještě předtím ale město vykoupilo téměř všechny volné pozemky v sousedství stanice, aby se mohlo přímo podílet na rozvoji jejího okolí.
Atraktivita lokality tím výrazně stoupla a s ní i ceny nemovitostí, platy zaměstnanců v místních firmách a především životní úroveň obyvatel regionu. Což je pro mě nakonec ten nejlepší argument, proč VRT fandit i nadále.
