Vtipů o Pražácích koluje po naší zemi pěkná fůra, v rámci politické hyperkorektnosti je však možná brzy zakážou. Sehnat v Praze bydlení totiž začíná být prakticky nemožné, a tak se z místních obyvatel pomalu stává ohrožený druh.
Trend raketově rostoucích cen bytů v našem hlavním městě mimo jiné opět potvrdila aktuální společná analýza developerských gigantů Trigema, Skanska Reality a Central Group. Vyplývá z ní, že prodejní ceny nových bytů vzrostly v Praze meziročně o 27,9 procenta, tj. na 137 946 korun za metr čtvereční.
Ještě děsivější je pak výpočet společnosti Central Group, kde zjistili, že na koupi běžného nového bytu v hlavním městě o 70 metrech čtverečních potřebujete 15,9 hrubých ročních platů.
Stačí tedy 16 let poctivě vydělávat, nemít žádné výdaje a jeden z těch krásných bytů kdesi v polích na kraji Prahy může být váš! Pokud se totiž bavíme o „běžném novém bytě“, Dejvice ani Vinohrady se tím opravdu nemyslí. Co ale byty staré?
Řekni, kde ty byty jsou...
Ty jsou bohužel fuč. Po listopadu 1989 byly obcím v České republice, Prahu nevyjímaje, svěřeny statisíce bytů, přičemž část nemovitostí byla navrácena restituentům. Během následujících třiceti let se pak obce drtivé většiny svého bytového fondu zbavily, zpravidla pod reálnou cenou.
Určité procento bytů sice odkoupili stávající nájemci, divoká devadesátá léta nicméně přála každému, kdo uměl zaplatit rychle a ideálně (pod stolem) v hotovosti, a tak se městské byty pomalu, ale jistě rozpustily mezi spekulanty.
Nejinak tomu bylo i v mé domovské Praze 9, kde se ODS podařilo ztenčit mnohatisícový bytový fond městské části tvořený především sídlištní zástavbou na Proseku, Střížkově, ale i ve Vysočanech a Libni, na sotva pár stovek bytových jednotek. A i ty se ještě stále privatizují… výsledek?
Podobně jako v jiných městských částech chybí Praze 9 nájemní byty pro učitele, policisty, mladé rodiny, hasiče nebo třeba maminky samoživitelky, ale taky dostupné bydlení pro potomky stávajících obyvatel.
Nemám přitom na mysli jen bydlení ve vlastním, o které nakonec ne každý stojí – při neustále rostoucích cenách nájemného, které se nyní v Praze pohybuje v průměru kolem 272 Kč za metr, už nájemní bydlení dávno není ústupovou variantou.
Řešením by mohla být výstavba nových městských bytů, k ní se však nikdo nemá, a tak hlad po bytech sytí soukromý sektor ovládaný volnou rukou trh. Že se pak vzhledem k vyšroubovaným cenám z jejich nabídky „najedí“ hlavně ti, kdo už sytí jsou, zatímco ti hladoví jen dál naprázdno přežvykují, asi nikoho nepřekvapí.
Vedlejším efektem tohoto začarovaného kruhu je pak mimo jiné proměna struktury obyvatel Prahy, kde Pražáků paradoxně ubývá a třeba v Praze 9 je z velké části nahrazují cizinci, kterým byty koupené čistě z investičních důvodů pronajímají noví majitelé.
V takovém případě se samozřejmě nabízí, aby město na tvorbě bytového fondu se soukromým sektorem spolupracovalo, ani tahle varianta se ale zatím příliš neosvědčila. Na počátku snahy o bytovou výstavbu na bývalých továrních či nádražních plochách totiž obvykle stál nevýhodný prodej městských pozemků developerům a posléze slabá role samosprávy při vyjednávání podmínek zástavby.
Tím bychom za sebou měli depresivní část celého problému, který nicméně není neřešitelný. O tom, jak z bytové krize ven, ale zase až příště!
Zdroje:
