Generál Petr Pavel se v předvolební kampani neprojevoval příliš jako člověk s širokým rozhledem a dostatečnými zkušenostmi pro výkon prezidentské funkce. Přesto byl zvolen v druhém kole poměrně výraznou většinou.
Za jeho úspěchem stojí především média. Již dlouhé měsíce jej vykreslovala i přes jeho komunistickou minulost, jako takřka ideálního kandidáta na nejvyšší státní funkci a jednoho z favoritů volby. Když v prvním kole vyhasla Danuše Nerudová, stal se kandidátem jediným.
Ve volebním klání stál proti Andreji Babišovi, který naopak byl vykreslován médii podporujícími Pavla jako ztělesnění veškerého zla.
Bohužel žijeme ve společnosti, kde většina lidí příliš nemyslí. Nechají se velmi snadno zmanipulovat a jdou vždy zatím, co jím podstrčí média. Jejich vyjadřování je v podstatě jen papouškování otřepaných frází typu "Babiš jenom lže", u některých doprovázenými agresivními projevy, které jsme mohli pozorovat na mýtíncích Andreje Babiše narušovaných generálovými příznivci. V této hysterické atmosféře by snad zvítězil i kůň, kdyby proti Andreji Babišovi kandidoval.
Přesto však porážka Babiše a celé opozice byla způsobena i chybami opozice. Obrovskou výhodou stran pětikoalice a podporovatelů Pavla je schopnost se sjednotit a táhnout za jeden provaz, pokud jde o to, něčeho klíčového dosáhnout. Pro opozici je však typická rozhádanost a nejednota. Projevila se i před druhým kolem prezidentské volby. Na jedné straně Okamura a SPD nedali jednoznačnou podporu Babišovi a zároveň si neodpustili v čase kampaně nevhodné poznámky k Babišovi. Na straně druhé výrok Babiše, že ANO nikdy nepůjde do koalice s SPD rozladil řadu příznivců této strany. Mnozí lidé opozičních názorů také nepochopili vážnost situace a k volbám prostě nepřišla. I přes vysokou volební účast je tu pořád ještě 30%, voličů, kteří svou neochotou jít k volbám, přispěli k zvolení vládního kandidáta.
V různých internetových fórech je přirovnáváno vítězství Pavla k Vítěznému únoru 1948 a k nástupu nové totality, která se již o Moskvu, ale o Washington a Brusel. Připravovaný zákon o boji s dezinformacemi má takřka zlikvidovat již nyní omezenou svobodu slova. A nakonec se objevuje obava, že čeští kluci budou již brzy poslání na Ukrajinu, aby zde bojovali s Ruskem.
Ano stát se může cokoliv. Ale přesto není dobré podléhat depresi. Každá nepříjemná doba jednou skončí a pak přichází uvolnění. Ne každý plán vždy vyjde. Vzpomeňme třeba jak to vypadalo loni v této době. Hrozilo zde povinné očkování a v novinách vycházely články s názvy jako "Neočkovaní umírají příliš pomalu" A jak je tomu dnes? Zatím ne u nás, ale ve světě již řada vědeckých kapacit, jež toto očkování podpořila, nyní již zcela otevřeně hovoří o mnoha vedlejších následcích tohoto očkování na lidské zdraví.
Zajímavý rozhovor:
Rozhovor se sociologem Petrem Hamplem o výsledcích voleb
