Reformy papeže Františka

Je tomu již přes dva roky, co na „Petrově stolci“ v Římě sedí původem argentinský kněz Jorge Mario Borgolio, který si zvolil papežské jméno po významném světci svatém Františkovi.

Svatý František byl obdivuhodnou postavou v církevních dějinách. Charakterizovaly jej tři ve své době a ani dnes tři netypické ctnosti. Skromnost a nelpění na hmotném majetku v době, kdy si církev začala libovat v přepychu. Tolerance k názorům jiných i nekřesťanů v době všeobecné náboženské netolerance a křížových výprav proti „nevěřícím“. A zejména pak láska k přírodě a zvířatům, v době kdy láska boží se údajně týkala jen nás lidí.

Papež František v uplynulých letech ukázal, že Františkovo jméno si nevybral náhodně. Rozhodl se v rámci reálných možností, které mu poskytuje jeho úřad na odkaz svatého Františka navázat. Ve svých proslovech a činech neustále zdůrazňuje potřebu uskromnění církve a zdůrazňuje důležitost sociální tématiky. Posiluje dialog a hledání styčných bodů s jinými náboženstvími. Vydává encykliky o ekologii a ochraně přírody.

Za toto vše čelí pochopitelně stále větší skryté, či mnohdy i otevřené kritice z řad náboženských konzervatistů. Papež je často obviňován ze spojení s tajnými spolky Svobodných zednářů, kteří pod rouškou hlásání idejí svobody a solidarity již po staletí usilují o likvidaci církve v rámci plánu o nastolení totalitního „Nového světového řádu“.

Osobně se domnívám, že tato kritika papeže není na místě. Návrat k  „tradičnímu křesťanství“, rozhodně není tou smysluplnou alternativu současné západní společnosti. Neměli by jsme zapomínat kolik zla vyvolalo lpění na církevních dogmatech a normách v uplynulých staletích vlády církve nad společností. Spíše by jsme si měli uvědomit, že samotné tradiční křesťanství bylo formulováno ve 4-6 stol. na základě kompromisu tehdejších křesťanů s Římskou mocí a má tedy s původním učením Ježíše jen velmi málo společného.

Nedávno jsem na internetu objevil text údajného záznamu slov papeže k vysokým církevním hodnostářům.

„Co si myslíte, kdo jsem já, že jsem nějaký zástupce Boha na zemi, nějaký polobůh? Jsem jen obyčejný člověk jako i vy všichni! Nač jsou vám obrovské majetky? Nač vám byla Vatikánská banka? Do Božího království si je i tak neseberete. Zde na Zemi alespoň pomáhejte chudým tohoto světa najíst a obléknout se. Proč převážně všichni kněží hypnotizují lidí náboženstvím a nepochopitelnými kázáními? Naučme raději lidi žít s Bohem tak, aby nemuseli chodit do kostela jako náměsíční bez rozmýšlení o tomto světě. To mi připadá jako když nemocný musí chodit na dialýzu. Věřící nejsou nemocní! Neučte věřících nazpaměť písmo svaté a bibli, naučte je raději opravdově šťastně žít! Z církve svaté se udělala jakási zvláštní škola a v ní je nenaučíte opravdově žít. Jménem církve se omluvte tak jako já všem nevinným lidem za všechny války světa, neboť pod všemi byla a je podepsána církev a náboženství! A to od nespravedlivých náboženských výprav křižáků do Svaté země, až po dnešní nevýslovné projevy náboženské nesnášenlivosti. Jménem církve se také ospravedlňujte všem obětem sexuálního zvěrstva kněží spáchaných na dětech a ženách. S celibátem budeme muset něco udělat, protože všem normálním kněžím je jasné, že tyto ostudné činy jsou důsledkem potlačování přirozených hormonálních a pudových potřeb člověka, jak byl stvořen. Sestupte s piedestalu, i my kněží jsme jen lidé a i když si hrajeme na bohy a nasazujeme si masku čistých a neposkvrněné hříchem, příroda si s člověkem tak jak byl stvořen, své vždy udělá. Byli jsme stvořeni i s pohlavními orgány a ty jsou nedílnou součástí našich těl a jsou řízeny mozkem a hormony. To co vám řeknu, není sebechvála. Pochopte prosím vás co jsem pochopil já už dávno. To ne Bůh stvořil člověka k obrazu svému, ale člověk si odpradávna vytvářel Bohy na svůj obraz!!! Jděte ve jménu Božím!"

Je otázkou zda je text pravý, či je podvrhem. Pokud by se ukázal jako pravý, pak by se jednalo o naprostou revoluci, která by vedla pravděpodobně k rozpadu církve. Je tady vidět jistá analogie politiky současného papeže s politikou posledního kremelského vůdce Michaila Gorbačova. Jeho snaha o zlidštění sovětského impéria vedla nakonec k rozpadu SSSR v roce 1991.

Dobře známá jsou i proroctví svatého Malachiáše, irského mnicha z 12.století. V jeho seznamu budoucích papežů je František na posledním místě. Jeho vláda má být spojena s celkovým rozvratem společnosti, nepokoji a revolucemi, muslimskou invazí ( vlnou utečenců?)  jež zasáhne i město Řím a jejíž obětí se stane nakonec i sám papež.

Rozhodně to však nepůjde o konec světa, i kdyby institut papežství skutečně zanikl. Nastane pouze změna společenského paradigmatu a s ním i charakteru náboženství, které bude založeno na poznání a pochopení božích zákonů a bude oproštěno od slepé víry a nejrůznějších dogmat.