Reformace a duch kapitalismu

Dnes uplynulo 500 let ode dne, kdy původně německý katolický kněz Martin Luther přibil na dveře kostela ve Wittenbergu svých "95 tezí" s návrhy na reformu církve.

Tato událost je historiky označována za okamžik počátku reformace, i když jí již předcházel český reformační pokus, který nastal po vystoupení Jana Husa.

V rámci tohoto krátkého historického připomenutí události, bych chtěl zmínit jeden poněkud méně známý aspekt protestantismu. Tématu se zvlášť výrazně věnoval na počátku 20.století německý sociolog a historik Max Weber ve stati „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které popsal, jak se některé zásady protestanské filozofie a etiky kladoucí důraz na práci a vlastní životní aktivitu projevily v nástupu moderního kapitalismu.

Zvlášť silně se to projevilo u kalvinismu, jedné z odrůdy protestantského myšlení. To, zda člověk skončí v nebi, či pekle po smrti, bylo podle této nauky již shůry předurčeno. Předpokládalo se přitom, že tomu komu se vede dobře již za pozemského života, se povede dobře i po smrti. A tak mnohý kalvinista začal hledat v podnikatelských aktivitách a hromadění zisku v podobě peněz a majetku jakousi psychologickou jistotu boží přízně v podobě své budoucí spásy.

Není tak překvapením, že kapitalismus se první v Evropě objevil v zemích, kde se toto učení rozšířilo nejvíce, tedy v Nizozemí a Anglii, kde se kalvinisté označovali jako puritáni. Tento samotný název ukazuje, že podnikatelskou motivací prvních kalvinistů zpravidla nebyla možnost většího konzumu. To až později, kdy se ze společnosti poněkud vytratila idea Boha, přestaly patřit náboženské představy k hlavním motorům kapitalistické ekonomiky.

Zdroj: Max Webber-Protestantská etika a duch kapitalismu