Po týdenním užívání má prázdninová dvoutýdenní jízdenka tak zbělela, že údaje na ní takřka již nešlo přečíst. Do vlaku jsem si tak začal brát lupu, abych průvodčím usnadnil práci.
Bylo zajímavé sledovat reakce průvodčích. Jeden z nich prohlásil, že za ztrátou čitelnosti může sluneční světlo. Jiní průvodčí mi vyčetli, že jsem měl jízdenku umístit do plastového obalu. Naopak revizorka mi řekla, že za to zřejmě může plastový obal, do které jsem prý jízdenku vložil. Jak je vidět, co průvodčí to jiný názor.
Výlet za kamennými koulemi
V sobotu 22.7. ráno bylo po dešti nebe zatažené, přesto předpověď počasí slibovala polojasný den a tak jsem vyrazil na výlet. S přestupy ve Frýdku Místku a Českém Těšíně jsem dojel do Mostů u Jablůnkova.
Po turistické značce a s pomocí navigace jsem z nádraží vyrazil na 5km dlouhou cestu do Megoněk. Megoňky se nachází těsně za česko-slovenskou hranici. Jsou známe tím, že ve zdejším lomu byly objeveny kamenné koule, některé i značné velikosti. Zatím neexistuje žádná teorie, která by jejich vznik dokázala uspokojivě vysvětlit. A tak se spekuluje o práci mimozemštanů, či nějaké dávno zaniklé civilizace. Kamenné koule se vyskytují nejen v lomu, ale můžete na ně narazit i v okolní zalesněné krajině. Vyskytují se v pásu o délce 15 km až do slovenské obce Klokočov. Některé z nich jsou opravdu hodně dokonalé.
Po návštěvě Megoněk jsem prošel pár kilometrů po slovenském území a vracel jsem se kolem místa zvaném Šance. V 16.století zde byla vybudována menší pevnost, jejímž úkolem bylo střežit jablůnkovský průsmyk. Při mé návštěvě tam bylo mnoho lidí, zahlédl jsem i vůz ČT. V areálu bylo spousty stánku a konala se i rekonstrukce bitvy z třicetileté války, při které se neúspěšně uherská vojska snažila pevnost střeženou císařským vojskem dobýt.
Výlet na jižní Moravu
Pondělí 24.7. slibovalo velmi teplé počasí a večerní bouřky. Ráno jsem se vydal vlakem z Ostravy na jih. Vystoupil jsem ve Starém městě u Uherského Hradiště a přes Veselí nad Moravou se vydal do Strážnice.
Ta je docela zajímavá svou historií. Stojí zde zámek s parkem na místě bývalého hradu ze 13. století.
Stála zde škola do které chodil i J.A.Komenský. Dnes je na tomto místě památník.
Jen pár kroků od tohoto místa je cedule upozorňující na to, že zde zahájil svou vědeckou dráhu slavný vědec a lékař J.E. Purkyně.
Strážnici ale protéká i Baťův umělý kanál. Zde jsem absolvoval na jedné z lodí komentovanou hodinovou vyhlídkovou plavbu. Vedle líčení historie a technických údajů o kanálu mně pobavilo vyprávění o události, ke které došlo před lety. Když se loď v úzkém kanálu otáčí, občas se stane, že narazí na stěnu a trochu se zatřese. Jeden takový otřes byl pro jistou paní tak stresující, že zalarmovala záchranáře a přiletěl i vrtulník, aby zachránil potápějící se cestující. Skončilo to tak, že paní musela zaplatit 150 000Kč za vzlet vrtulníku.
Ze Strážnice jsem se vlakem, respektive náhradní autobusovou dopravou dopravil do Rohatce u Hodonína. Sešel jsem k řece Moravě a kolem jejího břehu místy velmi hustým porostem jsem se prodíral do 6km vzdáleného Hodonína. Bylo veliké dusno a tak přišla vhod i koupel v řece Moravě tvořící česko-slovenskou hranici.
Od přístaviště v Hodoníně mně čekala ještě 3km cesta skrze město k nádraží. Hodonín je významný tím, že se zde narodil T.G.Masaryk. Jeho historie však sahá až k 11.století, kdy zde poblíž řeky Moravy založil hradiště kníže Břetislav I., který dobyl pro Český stát definitivně Moravu. Hodonín byl také místem návštěv významných panovníků a diplomatických jednání té doby.
Z Hodonínského náměstí jsem musel doslova utíkat, abych stihl přecpaný rychlík do Ostravy. Krátce po příchodu domů se strhla bouřka a hustý déšť. Ve zpravodajství pak bylo uvedeno, že jižní Moravu v ten den odpoledne a večer postihly silné přívalové deště.
Výlet do Karviné
Ráno dalšího dne jsem si zapnul počítač a podíval se na předpověď počasí. Dopoledne mělo být hezky, odpoledne zataženo a déšť. Okamžitě jsem se rozhodl, že ještě využiji půlden a zamířil vlakem z Frýdlantu do Ostravy a pak do Karviné.Karviná má pověst jako ne příliš hezké průmyslové město. Má však i svou historickou část. Ve středověku byla Karviná-Fryštát hlavním městem Těšínského knížectví. Do těchto míst jsem také zamířil.
A nebyl jsem nebyl zklamán. Jádrem historického Fryštátu je náměstí, kostel, zámek a rozsáhlý zámecký park.
Ten postupně přechází v lázně Darkov. Zde se nachází i lázeňské budovy. Když jsem spatřil jednu z nich a uvědomil jsem si, že když to s mou pamětí půjde dál z kopce, tak zde může býti má konečná.
Z Darkova jsem se vydal cyklistickou stezkou kolem řeky Olše, rekreačního jezera a obory zpět na nádraží, kde jsem dorazil v poledne.
Vracel jsem se přes Český Těšín a Frýdek Místek zpět domů. Předpověď počasí se vyplnila. Během cesty začalo hustě pršet a pršelo i celý následující den, ve kterém platnost mé prázdninové jízdenky skončila.
