Příběh Mariánských zjevení III

„Od té doby, kdy se Naše paní Fátimská v roce 1917 zjevila ... sestoupilo na Portugalsko zvláštní požehnání od Boha ... Zvláště, když zpětně vyhodnocujeme dva roky od našeho slibu-zasvětit zemi Marii, nemůžeme nerozpoznat, že neviditelná ruka Boží ochránila Portugalsko a ušetřila jej pohromy války a malomocenství ateistického komunismu.“ Tato slova pronesl portugalský kardinál Cerejeira v roce 1940.

foto oblohy z Medjugorje

Události ve Fatimě v roce 1917 vskutku výrazně ovlivnily budoucí vývoj Portugalska. Ve společnosti byla posílená duchovnost a spiritualita v podobě relativně čisté, tradiční katolické víry. K moci ve státě se sice dostal autoritativní až totalitární vládce Salazar, nicméně nelze mu nepřiznat řadu úspěchů. Zabránil nástupu komunismu v Portugalsku, rozšíření občanské války ze Španělska na Portugalské území v letech 1936-1939. Zabránil vtažení Portugalska do hrůz druhé světové války, když odmítl vstoupit do paktu proti kominterně po boku Německa.  A také provedl celou řadu sociálních reforem, důsledně dbal na rozvoj vzdělání a podporoval stavbu nemocnic a sociálních zařízení.

Poněkud jiný osud měla ve 20.století  jiná evropská země- dnes již bývalá Jugoslávie. Zažila hrůzy  první a druhé světové války a poté i hrůzy občanské války v devadesátých letech 20.století. Díky tomu se stala Jugoslávie po Fatimě dalším významným centrem Mariánských zjevení . Jejich smyslem bylo alespoň trošku nadlehčit osud země, ve které staletími pěstovaná nenávist mezi národy vyvolávala stále další a další tragédie a zvěrstva. V Medžugorji se tak naplnil další smysl Mariánských zjevení. Přinášet útěchu a pomoc tam, kde je tíha, zlo a temnota největší. 

Medžugorje

Medžugorje je malé město ve vnitrozemí Bosny. Zde se v roce 1981 poprvé zjevila šesti mladým lidem ženská postava. 

Podle vyprávění vizionářů se bytost jeví jako štíhlá, dvacetiletá dívka, krásnou tváří a tmavými vlasy, 160 cm vysoká, s krásnými šedými šaty, o svátcích se zlatými stejného střihu. S vizionáři mluví chorvatsky a její hlas připomíná příjemný zvuk zvonů. Ukazuje se naprosto reálně, trojrozměrně, mohou se jí dotýkat. Nechápou, že ji ostatní lidé nevidí. Zjevení trvala zpočátku celou hodinu, po několika letech již jen pár minut. Gospa může komunikovat s několika vizionáři najednou, oni mají však dojem, že mluví jen s nimi samými.

Během zjevení byly i nafilmovány a nafoceny záhadné úkazy na obloze, pohyby masivního betonového kříže na hoře Križevac. Již 2.srpna 1981 tvrdilo sto padesát svědků, že spatřilo „zázrak slunce“, který se podobal zjevení ve Fátimě o několik desítek let dříve; slunce anebo nějaký zářivý světelný úkaz se nad nimi podivně pohyboval. Zároveň prý zmizela vodorovná část kříže na hoře Križevac a zůstala jen jeho svislá část, která zbělela. Na této hoře viděli i jiní svědci jakési bílé světlo v období od července 1981 do ledna 1982. Také na hoře Crnica byl pozorován velký oheň, ke kterému vyjeli i hasiči z okolí, ale žádné stopy ohně na místě nenašli.

Základem poselství z Medžugorje byly výzvy k míru. První slova Marie zněla: :„Mír, mír, mír - a jenom mír! Mír musí zavládnout mezi člověkem a Bohem a též mezi lidmi!“ . V roce 1984 prohlásila „Nemyslete na války, tresty a zlo, protože když to uděláte, ocitnete se na cestě k nim. Vaším úkolem je přijmout božský mír, žít v něm a šířit jej.“ 

Období prvních zjevení byla ještě obdobím komunismu. Komunistickým úřadům se vůbec nelíbilo co se v Medžugorji děje. Vizionáři byli podrobování policejním a psychiatrickým výslechům. Nemoc však zjištěna nebyla. Komunismus sice brzy padl, vystřídal jej však nacionalismus. Bosna se propadla do kruté občanské války mezi Srby, Chorvaty a Muslimy. Medžugorje bylo během konfliktu až zázračně chráněno. Boje zde neprobíhaly. Dva zbloudilé granáty, které zde dopadly nevybuchly.

Medžugorje je dnes jedním z nejznámějších poutních míst v Evropě. Zjevení zde probíhají dodnes, i když s menší intenzitou. V roce 2013 došlo v Medjugorji k velmi zajímavému úkazu. Najednou se rozsvítila 30 let stará socha Marie v zahradě domu jedné z vizionářek. Tuto záři se však nepodařilo vyfotografovat, i když se o to pokoušeli i profesionální fotografové. 

Úvaha na závěr

Božství není ani mužské, ani ženské. Spojuje oba principy. Křesťanství hovoří o Bohu Otci a Synu. Marie pak představuje k této dvojici vyvažující ženský prvek.

Již od pravěku byl lidmi tento ženský prvek uctívám. Vzpomeňme jen na pravěké sošky žen, které bývají nalézané v jeskyních jako díla pravěkých umělců ( např. věstonická Venuše). V neolitu se setkáváme s kultem Matky Země-bohyně, která dává přírodě a lidem život a ochranu. Ve starověkých náboženstvích hrají bohyně významnou roli v panteonu Bohů, kteří nepředstavují jednotlivé izolované bytosti, ale aspekty jediného univerzálního Boha. V Egyptě a poté i v Evropě byl zvlášť živý kult bohyně Isis, uctívané mimo jiné jako sestry a chotě boha Osirise a matky boha Hóra. Kult Isis se tak stal předlohou křesťanského kultu Matky boží- Marie.

Bohyně Matka, ženský aspekt božství, nebo-li archetyp ženy se zjevuje lidem od prvopočátku, tak jak se lidem zjevují i jiné aspekty božství. Matka vystupuje jako ochránkyně života, přímluvkyně, utěšovatelka. S popisy zjevení se můžeme setkat již např. v staroegyptských mystériích, kdy součástí duchovní cesty adeptů hermetických nauk byly i vize a setkání s bohyni Matkou.

Po vzniku křesťanství a vzniku Mariánského kultu se tato spirituální setkání stávají zjeveními Mariánskými. Za posledních 1000 let existuje řada svědectví o těchto zjeveních z různých koutů světa. Poselství přijímaných vizionáři má přitom křesťanský a katolický charakter. Tím by jsme se, ale neměli nechat zmást. Bytost, která se vizionářům zjevuje není ani křesťanka, ani katolička v našem slova smyslu. Je to vysoká duchovní bytost, kterou každý vizionář vnímá dle svého náboženského založení.

V této souvislosti je také důležité si uvědomit, že komunikace mezi pozemskými lidmi a duchovními bytostmi má jiný charakter než je běžná slovní komunikace. I když vizionáři Marii vidí a slyší její slova, jiní okolní svědci zpravidla nic zvláštního nevnímají. Mezi vizionáři a Marii se tedy jedná o mimosmyslovou-jasnovidnou, na telepatii založenou komunikaci. Vizionáři během ní velice často vůbec nevnímají okolní fyzický svět a necítí ani fyzickou bolest, podobně jako lidé v hlubokém hypnotickém tranzu. Když byly prováděny telepatické experimenty mezi lidmi, zjistilo se, že často dochází při přenosu zprávy touto cestou ke zkreslení přenášené informace vlivem postojů a názorů příjemce. Proto nelze klást rovnítko mezi tím, co daná bytost hovoří a tím, co poté sděluji vizionáři jako přijaté poselství.

Přesto, pokud je příjemce čistý člověk má toto zkreslení jen určitou mez danou náboženským přesvědčením dotyčného. Čistá mariánská poselství tak jsou univerzální sdělení z duchovního světa směřující k pomoci lidem, které vlivem křesťanského založení vizionářů, získávají křesťanský ráz.